Houby, které léčí

Na světě je známo kolem 120 000 druhů hub, ale předpokládá se existence až 3,8 milionů druhů v širším slova smyslu, kam patří i různé plísně, kvasinky a další druhy, které samozřejmě okem nevidíme.  V Česku roste asi 6000 velikých hub. U několika málo set z nich byly zjištěny léčivé látky (polysacharidy, stopové prvky, vitaminy a mnohé další), zejména na posilování imunity a celkové zlepšení zdraví.

Léčivé houby mají základ především v tradiční čínské medicíně, která již více než 4000 let využívá cca 10 druhů hub. Mezi nejznámější léčivé houby patří hlíva ústřičná, shii-take, lesklokorka lesklá, pýchavka obecná a březovník. Pojďme se s těmito houbami a jejich účinky seznámit blíže.

1. Hlíva ústřičná

Hlívu můžete najít v lesích pod listnatými stromy ve vlhkých lokalitách zhruba od října do března. Vyhovují jí především buk, dub, lípa, ořešák a jíva. Dnes už ale můžete hlívu ústřičnou běžně koupit (často je k dostání na farmářských trzích) nebo si ji také můžete vypěstovat doma. Sadba se dá koupit v zahrádkářských prodejnách či ve specializovaných e-shopech.

Hlíva ústřičná obsahuje vitaminy skupiny B a spoustu minerálů, tyto látky se ale v organismu neukládají, a proto je vhodné užívat hlívu denně. Houba prokazatelně posiluje imunitní systém díky obsaženým betagluknům, upravuje hladinu cholesterolu a krevní tlak, odstraňuje bolesti u některých kloubových onemocnění, nabízí úlevu alergikům (pokud není tepelně upravená).

Hlívu můžete konzumovat přímo po tepelné úpravě nebo ji usušit a přidávat do hotových jídel. Hlívu sušte při teplotě 30 °C a poté rozemelte na prášek. Usušenou hlívu ústřičnou můžete přidávat do omáček, polévek, hlavních jídel, ale přidat ji můžete i do slaných koláčů. Houba není aromatická, takže „nepřehluší“ ostatní chutě.  

Pro její prokazatelné příznivé účinky najdete léčebné prostředky z hlívy v každé lékárně (mohou být také označené jako potravinové doplňky). Jejich předností je snadná dostupnost (bez receptu) a také fakt, že ji takto mohou konzumovat dospělí nebo děti, kteří normálně houby nejedí.

{{:pr:}}

2. Pýchavka obecná

Pýchavky rostou od června do října v lesích všech typů: v hájích, parcích, na pastvinách, ale i podél cest. Pýchavku většinou všichni poznají, ale málokdo ji sbírá. Drobná zrnka na povrchu plodnice totiž snadno opadávají a špiní ostatní houby v košíku. Jedlá je, pokud je při rozkrojení pevná a uvnitř bílá.

Pýchavka má protirakovinné účinky, vhodná je také při urologické léčbě a při kožních potížích.

Pýchavky se konzumují po tepelné úpravě, na kožní problémy se osvědčila lihová tinktura.

3. Lesklokorka lesklá

Lesklokorka je krásně lesklý, kaštanově zbarvený léčivý choroš, který vyrůstá z kořenů a pařezů listnatých stromů, nejčastěji dubů a buků. Najdete ji od května do října.  Setkáte se s ní běžně pod názvem reishi. Tradiční čínská medicína ji považuje za božskou houbu nesmrtelnosti. Posiluje obranyschopnost organismu, prý působí preventivně proti nádorům, snižuje krevní tlak, má uklidňující účinky a funguje jako prevence stárnutí.

Používá se odvar z plátků houby, prášek z usušené lesklokorky, případně podobně jako u hlívy, se prodává v kapslích, či lihová tinktura.

4. Březovník obecný

Březovník obecný najdete výhradně na pařezech nebo kmenech bříz zhruba od května do listopadu. V mládí je kulovitý, časem se vyklene a zploští. Na okraji má výrazné podvinutí, klobouk je zprvu bělavý, později okrový, bez pásků a na spodu má rourky. Na první pohled se tedy jedná o obyčejný choroš, který má ovšem také léčivé účinky. Březovník u sebe nosil už pravěký alpský horal Ötzi.

Podporuje imunitu, při dlouhodobém užívání funguje jako protinádorová prevence a používá se při doplňkové léčbě žaludečních vředů. Říká se, že funguje i při snižování nadváhy. Používá se výluh ve vodě teplé maximálně 50 °C, či jako kombinace odvaru a lihového extraktu.

5. Houževnatec jedlý (shii-take)

Shii-take, pocházející z Japonska, je oblíbená nejen pro svou vynikající a originální chuť, ale také pro obsah látek majících příznivý vliv na lidský organismus. Jeho název se skládá ze dvou slov: shii = dub, take = houba. Po žampionech je shii-take  nejčastěji pěstovanou houbou (v Japonsku se pěstovala už v druhém století našeho letopočtu). Pro pěstování se používá dřevo listnatých stromů, nejlépe dubu, buku nebo břízy, asi dva měsíce po poražení. Kmen se navrtá a do otvorů se vkládají špalíčky sadby.

Je považována za houbu dlouhověkosti, snižuje hladinu cholesterolu i krevní tlak, chrání klouby, posiluje imunitu a má protirakovinné účinky. Osvědčila se také při léčbě a prevenci akné. Obsahuje velké množství vitamínů B a D.

Shii-take můžete upravovat všemi tradičními způsoby - dusit, smažit, grilovat, fritovat, zapékat a případně i udit.

6. Boltcovitka bezová (Jidášovo ucho)

Boltcovitka bezová neboli Ucho Jidášovo je další léčivou houbičkou, která se využívá také v tradiční čínské medicíně.

Čistí krev, snižuje krevní tlak a příznivě působí na celý kardiovaskulární systém, posiluje imunitu, léčí hemoroidy, pomáhá při trávicích potížích, působí dobře při fyzickém i psychickém vyčerpání, například po porodu. Houba je ceněna také pro svůj vysoký obsah minerálů, zejména vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku a draslíku.

Čerstvá či sušená boltcovitka má všestranné využití v kuchyni - ze sušeného ucha se dá i připravit čaj. Sušené ucho je potřeba na pár hodin namočit do vody a poté, co mnohonásobně zvětší svůj objem, je můžeme připravovat běžným způsobem. Vodu nevyléváme, ale můžeme ji použít do polévky či omáčky nebo prostě a jednoduše vypít. Obsahuje totiž řadu léčivých látek. Užívání této houby není doporučeno v období těhotenství a kojení, ale doporučuje se při rekonvalescenci po těžkých porodech.

Řada hub skrývá netušené schopnosti, jak příznivě působit či dokonce léčit lidský organismus. Podobně jako bylinky ale ani léčivé houby nejsou všelék. Pokud tedy máte nějaký stálý zdravotní problém, měli byste účinky bylin i hub rozhodně konzultovat s lékařem. Léčivé houby, případně výtažky z nich lze zakoupit v lékárně nebo specializované prodejně, ale můžete se pro ně vydat také do lesa. V takovém případě ale doporučujeme nasbírané houby konzultovat v mykologické poradně.