Jaro je ve vzduchu aneb jak na alergeny?

Kdo by se netěšil na jaro? První jarní paprsky, otepluje se, vše krásně voní a kvete, jaro je ve vzduchu. Stejné nadšení bohužel ale nesdílí alergici. S jarem ruku v ruce začíná i pylová sezóna. To je období, ve kterém se v ovzduší vyskytují pyly. Obecně trvá až deset měsíců v roce a můžeme ji rodělit na tři období, kdy v každém z nich převládá jiná skupina alergenů:

• Časné jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje zejména pyl dřevin (stromů a keřů).
• Druhá polovina jara až první polovina léta s převahou pylu travin a obilovin.
• Období vrcholícího léta a časného podzimu, ve kterém jsou hlavní alergizující složkou ovzduší pyl bylin, ale často také spory plísní.

Pyl se šíří vzduchem stejně jako prach. Napadá dýchací cesty a u citlivých osob způsobuje alergické záchvaty. V průměru stačí 10 až 20 pylových zrn na 1 m3, aby se u alergika spustily příznaky. Každý rostlinný druh má jiný tvar a velikost pylového zrna, čehož se využívá při určování zachycených pylů. Pro alergika však tyto rozdíly v pylech nejsou důležité.

Jarní alergie

Podle odborníků trpí u nás sezonní alergií asi patnáct procent populace. Většinou se alergické reakce objeví v období od předškolního do asi dvacátého roku života, ale může vás postihnout v jakémkoli věku. O alergii v dětském věku jsme už psaly v článku Alergie u dětí a její nejčastější projevy.

Příčin vzniku alergie může být hned několik - genetické dispozice, věk matky při narození dítěte, kouření, kontakt s domácími zvířaty v bytech, dlouhodobý pobyt ve znečištěném životním prostředí a podobně.

Projevuje se rýmou, svěděním očí (a někdy až zánětem spojivek), kýcháním, nebo kašlem. Takže zatímco jedna skupina lidí jaro vítá s úsměvem, druhá skupina lidí útočí na lékárny, aby se vybavily léky proti alergii, nosními kapkami, kapkami do očí a hromadou kapesníků. Alergii je nutné léčit!

Jak poznám alergii a jak jí léčit?

Pokud u sebe nebo vašeho dítěte pozorujete příznaky alergie, jako vodnatou rýmu, pálení a slzení očí apod., rozhodně je nepodceňujte a navštivte lékaře – alergologa. Ten provede potřebná vyšetření a stanoví postup léčby. Mějte na paměti, že neléčená alergie může vést asi ve třetině případů až k propuknutí astmatu, pokud se alergie rozšíří dále do horních a dolních cest dýchacích. Člověk s neléčenou alergií se navíc časem stává citlivým na stále více alergenů a reakce těla na alergeny pak bývají vážnější.

Dá se s alergií něco dělat i za pomoci homeopatik?

Homeopatka Jana Ohanková z naší Poradny říká: "Věřte, že v právě probíhající pylové sezóně jsou alergici častými návštěvníky homeopatické poradny. Ze symptomatických úlevových léků lze použít léky Allium cepa, Euphrasia nebo Sabadilla – buď zvlášť přesně podle potíží nebo se vyrábí i v kombinaci. Někteří homeopaté doporučují Histamin nebo Poumon histamin, někdo dává přímo naředěnou břízu – Betula alba. Já v poradně často řeším i případy alergiků, kdy řeším případ celostně a stanovuji konstituční lék, po kterém by se rok od roku postupně reakce na jarní pyly měla snižovat. Jako podporu a přírodní nenávykové antihistaminikum používám bylinné tinktury, které snižují reakce na alergeny z okolí. Zmírňují a někdy i úplně odstraňují nepříjemné projevy alergie jako je rýma, kýchání, otoky i projevy na pokožce. Každý alergik pak ode mě dostane i doporučení týkající se výživy v období alergických projevů."

Zatočte s alergeny

Trpíte-li alegrií, je vhodné, abyste ve svém okolí výskyt alergenu minimalizovaly. Zbavte se koberců, závěsů, pořiďte si vysavač s HEPA filtrem. Jednou za čas vyperte také peřiny a polštáře na 60° a důkladně vyčistěte také matrace.

Sledujte pylovou situaci – ve zprávách, v denním tisku nebo na internetu. Koncentraci pylů v ovzduší měří 12 pylových stanic rozesetých po České republice.

Po příchodu domů vám pomůže osprchovat se a převléknout se – pyl ulpívá také na všem oděvu, vlasech, pokožce. Mimochodem, nejlepší doba třeba pro odchod do práce nebo procházku je pro vás (pokud trpíte alergií) časné ráno nebo pozdní večer, a po děšti, kdy je množství pylu v ovzduší nejnižší. Vyhýbejte se loukám a okraji lesa, který slouží jako filtr, kde se zachytává největší množství pylů. Uvnitř lesa je naopak pylů méně, stejně jako u rybníků či řek s kamenitým či písčitým břehem.

Prádlo, ve kterém se alergik pohyboval venku, vyperte, nejlépe v parní pračce. Pára totiž dokáže odstranit mnohem více alergenů než vřelá voda. Prádlo sušte doma, ne venku nebo na balkoně. Jednou za čas vyperte také peřiny a polštáře na 60° a důkladně vyčistěte také matrace.

Ani v uzavřených budovách nejste před pyly chráněná. Dostávají se zde nejčastěji větráním. V takovém případě mohou pomoci sítě proti pylu z netkané textilie, které se jednoduše připevní na okenní rám a pyl a prach tak zůstanou venku. Pyly z vaší domácnosti taky velmi účinně odstraní čistička vzduchu.

Pokud plánujete dovolenou, myslete na to, že ikdyž doma už je pylová sezóna za vámi, na dovolené to může být jinak – v horách je pylová sezóna později. Moře může částečně hrát ve váš prospěch – pylů je zde v ovzduší méně, nicméně se může objevit pyl, se kterým se doma nestekáte a dovolenou vám tak dokáže v případě alergické reakce znepříjemnit. Trpíte-li při alergii svěděním očí, neobejdete se bez slunečních brýlí.

V pylové sezóně může vaše příznaky alergie zhoršovat také pobyt v zakouřeném nebo prašném prostředí, nebo kontakt s čistícími prostředky, chemikáliemi atd.

Vždy u sebe mějte léký proti alergické reakci (tzv. antihistaminika).

Prevence alergie

U nastávajících matek alergiček existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že rovněž její dítě bude trpět některým druhem alergie. Alergiím se však dá předejít.

Pro děti s vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění je doporučováno výlučné kojení do 6. měsíce věku. Pokud však kojení ze závažných důvodů není možné, lze použít speciálně upravená, hypoalergenní mléka. Bílkovina těchto mlék je částečně nebo úplně rozložena (hydrolyzována), tím se snižuje riziko rozvoje alergie. Po 6. měsíci věku začněte (stejně jako u zdravých dětí) postupně zavádět tuhou stravu.

Také byste jako těhotná nebo kojící něměla držet žádné diety. Naopak byste měla mít stravu pestrou a vyváženou, včetně kvalitních mléčných výrobků, ideálně zakysaných, ovoce, zeleniny, obilnin i živočišných bílkovin z masa a ryb. Je však potřeba dbát na kvalitu potravin z hlediska přídatných látek, případně příměsí, které do potravin nepatří, jako jsou například plísně v ořechách či těžké kovy v některých druzích ryb či výtažků z nich.

Protože cca 70 % veškerého imunitního systému je v našem zažívacím traktu, je vhodné dbát na jeho očistu (detoxikaci) a správné osídlení přátelskými probiotickými bakteriemi. Je vhodné konzumovat potraviny, které obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu. Probiotika je vhodné doplňovat pomocí kysaných produktů, případně pomocí kvalitních doplňků stravy s dostatečným množstvím probiotik správného složení.

V přítomnosti dítěte nekuřte, i pasivní kouření může být příčinou rozvoje alergie.