Když dítě nezapadá do tabulek

Růst dítěte je možné  rozdělit do tří stadií: kojenecké a batolecí období, dětské obdbobí a období dospívání. 

Rychlý růst v prvních dvou letech života záleží hlavně na tom, jak dobře rostlo miminko v děloze během těhotenství. Za první rok života vyroste většinou o 25 cm, za druhý rok průměrně o 10 až 12 cm. V dětském období je růst řízen především růstovým hormonem. Pokud ho tělo neumí vytvářet dostatek, poklesne růst z obvyklých 5-7 cm za rok na 3-4 cm za rok (nebo i méně). V období dospívání dochází k růstovému spurtu. Růst je řízen růstovým hormonem a pohlavními hormony (estrogenem u dívek, testosteronem u chlapců), které v době dospívání v těle výrazně stoupají. V době s nejvyšší růstovou rychlostí v pubertě vyroste dívka za rok obvykle kolem 9 cm. Chlapci mívají pubertální růstový spurt v průměru o dva roky později a jejich růstová rychlost je o něco vyšší - až 12 cm za rok. Vlivem pozdějšího dospívání a mohutnějšího pubertálního růstového spurtu jsou chlapci nakonec v průměru o 13 cm vyšší než dívky.

Poruchou růstu je označován stav, kdy děti nerostou předpokládanou rychlostí. V určitém věku tedy nedosáhnou výšky a váhy jako jejich vrstevníci a jejich kosti bývají při růstu méně pevné. Příčin může být několik, tou nejčastější je nedostatek růstového hormonu v těle. Může se však jednat i o poruchu hormonů štítné žlázy či pohlavních hormonů. Také to může značit nějaké onemocnění, jako zánětlivé onemocnění střev, celiakii či nesnášenlivost nějaké potraviny. 

Proč je důležitý růstový hormon

Růstový hormon je podstatný pro zdravý růst a vývoj dítěte. Jeho množství řídí podvěsek mozkový, hypofýza, a hypotalamus, který je spojen kanálkem s hypofýzou. Obě žlázy se nacházejí v mozku a při jejich poruše genetickými poruchami, úrazem nebo nemocí může dojít ke snížení hladiny růstového hormonu. Následkem může být opožděný růst. Při podezření na nedostatek růstového hormonu je třeba navštívit dětského endokrinologa. Ten se specializuje na na hormonální poruchy zahrnující nejen poruchy růstu. Pamatujte, že včasná léčba je velmi důležitá, protože léčba růstovým hormonem má největší význam v mladém věku. Růstový hormon je možné podávat v množství, které je potřeba, aby dítě normálně rostlo.

Růstový hormon neovlivňuje pouze růst kostí, ale i orgány v těle. Při poruchách růstu jsou tedy poškozeny některé orgány. Při gigantismu a akromegalii se objevují i poruchy srdce, které se projeví jako vysoký krevní tlak nebo poruchy srdečního rytmu. Působením růstového hormonu může být narušen i trávicí systém, kůže a podkoží při nadměrné tvorbě hormonu hrubne a dotyčný se více potí.

Když je dítě příliš velké. Gigantismus a akromegalie

Zvýšená tvorba růstového hormonu může vést ke gigantismu či akromegalii. Čím se tyto poruchy liší? Gigantismus se projeví u dětí či dospívajících v období jejich růstu a způsobí nadměrnou výšku. Projeví se při zvýšené až velmi vysoké hladině růstového hormonu. Naproti tomu akromegalie se objevuje až u dospělých při vysoké hladině růstového hormonu. Přestože jejich kosti již nerostou do délky, projevuje se zvětšením okrajových částí, například konečků prstů.

Příčinou je nádor hypofýzy či jakékoliv jiné části těla, případně se může jednat o neobvyklé, často dědičné onemocnění (například Albrighta syndrom, Neurofibromatóza). Častěji se objevuje akromegalie, a to v třetí dekádě života.

Gigantismus se projevuje vysokou postavou, nadváhou či obezita, bolestmi hlavy, zhoršením zraku, nadměrným pocením, poškozením kloubů, poškozením srdce a výraznými rysy na obličeji (výrazný předkus).

Naproti tomu akromegalie se projevuje zvětšenými konečky prstů, zvětšením jazyka, zvýrazněním vrásek na čele, opuchlými víčky, rozšířením nosu, mastnou pletí, a vysokým krevním tlakem.

Možnými komplikacemi těchto nemocí může být cukrovka, zvětšení štítné žlázy, zadýchávání se, spánkové apnoe, vysoký tlak, vznik močových kamenů, slabost, syndrom karpálního tunelu.

Cílem léčby je zbavit se nádoru, a to například pomocí neurochirurgického zákroku, ozařováním nebo farmakologickou terapií.

Když je dítě příliš malé. Nanismus

Nanismus, neboli trpaslictví, se projeví při nízkých hodnotách růstového hormonu. Na jeho vznik má vliv i genetika. Jedná se o stav, kdy je významně ovlivněn růst a mineralizace kostí. Jedinec je od dětství výrazně menší oproti svým vrstevníkům. Jestliže jsou uzavřeny růstového zóny kostí, k čemuž běžně dochází v pubertě, není další růst již možný. 

Při léčbě je důležité nalézt příčinu a provést genetické vyšetření. Některé hormonální poruchy lze léčit např. podáváním hormonů, ale pouze do puberty. Po zastavení růstu je možné provádět pouze chirurgické korekce a mírnit příznaky potíží.