Ortorexie: Když se zdravé stravování změní ve stres celé rodiny

Co je ortorexie?

Ortorexie (orthorexia nervosa) označuje nezdravou posedlost zdravým stravováním. Člověk si vytváří vlastní pravidla o tom, které potraviny jsou „čisté“, zdravé nebo naopak škodlivé, a postupně svůj jídelníček stále více omezuje. 

Termín poprvé použil americký lékař Steven Bratman v roce 1997. Samotné slovo pochází z řečtiny a znamená přibližně „správná chuť k jídlu“. Paradoxně však může vést k velmi nezdravému vztahu k jídlu i k vlastnímu tělu. 

Zajímavostí je, že ortorexie zatím není oficiálně zařazena mezi samostatné diagnózy v mezinárodních klasifikacích nemocí. Odborníci stále diskutují, zda jde o specifickou poruchu příjmu potravy, formu obsedantně-kompulzivního chování nebo kombinaci více problémů.

Kde je hranice mezi zdravým stravováním a ortorexií?

Zajímat se o složení potravin nebo chtít jíst kvalitně je naprosto normální. Rozdíl nastává ve chvíli, kdy pravidla kolem jídla začnou člověka ovládat.

Typické je například:

• dlouhé studování složení potravin,

• vyřazování stále většího množství potravin,

• strach z jídla připraveného někým jiným,

• odmítání společných obědů či oslav,

• pocit viny po snědení „zakázané“ potraviny,

• neustálé přemýšlení o jídle a plánování jídelníčku.

Člověk s ortorexií často věří, že dělá pro své zdraví maximum. Okolí proto nemusí problém dlouho rozpoznat. Na rozdíl od jiných poruch příjmu potravy bývá totiž toto chování společností často chváleno a podporováno.

Jaké jsou příznaky ortorexie?

Mezi nejčastější varovné signály patří:

1. Přehnaná kontrola jídla

Každé sousto musí odpovídat přísným pravidlům. Člověk tráví hodiny vybíráním potravin, plánováním jídel nebo vyhledáváním informací o výživě. 

2. Neustálé rozdělování potravin na „dobré“ a „špatné“

Jídlo přestává být zdrojem energie a radosti. Místo toho se stává morálním měřítkem, podle kterého člověk hodnotí sebe i ostatní. 

3. Pocit viny a úzkost

Pokud dojde k porušení vlastních pravidel, objevují se výčitky, stres nebo potřeba „napravit“ situaci ještě přísnějším režimem.

4. Sociální izolace

Lidé s ortorexií se mohou vyhýbat restauracím, rodinným oslavám nebo dovoleným, protože nemají kontrolu nad tím, co budou jíst.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Ortorexie se může objevit u kohokoliv, častěji však bývá spojována s perfekcionismem,, vysokými nároky na sebe sama, nízkým sebevědomím, zájmem o fitness a výživu, některými alternativními stravovacími směry, tlakem na výkon a dokonalý vzhled.

Rizikovým faktorem mohou být také sociální sítě, kde jsou často prezentovány nereálné představy o ideálním těle a „dokonalém“ životním stylu.

Jaké může mít ortorexie následky?

Přestože cílem bývá zdraví, výsledkem může být pravý opak.

Při dlouhodobém omezování jídelníčku hrozí nedostatek důležitých živin, únava a vyčerpání, oslabení imunity, hormonální problémy, psychické potíže, zhoršení kvality života a mezilidských vztahů. V extrémních případech může jednostranná strava představovat vážné zdravotní riziko.

Dá se ortorexie léčit?

Ano. Základem je uvědomění si problému a odborná pomoc. Léčba obvykle zahrnuje spolupráci psychologa, psychoterapeuta nebo nutričního terapeuta, který pomáhá obnovit zdravý vztah k jídlu. 

Důležitým krokem bývá opuštění striktních pravidel a návrat k pestřejšímu a flexibilnějšímu stravování. Cílem není jíst dokonale, ale naučit se vnímat potřeby vlastního těla bez strachu a pocitů viny.

Zdravé stravování ano, posedlost ne

Péče o zdraví je důležitá. Pokud se však jídlo stane hlavním tématem života, začne vyvolávat úzkost nebo narušovat běžné fungování, je dobré zbystřit. Zdravý životní styl by měl přinášet energii, radost a pohodu - ne stres, izolaci a neustálý strach z toho, co máme na talíři.