Anafylaktický šok - závažný, život ohrožující stav!

Anafylaktický šok může přijít během několika minut

Anafylaxe je nejzávažnější formou alergické reakce. Vzniká tehdy, když organismus přehnaně reaguje na látku, která je pro většinu lidí neškodná. U citlivého jedince však může dojít k prudké reakci imunitního systému, která během několika minut zasáhne více orgánových soustav najednou. Odborníci upozorňují, že výskyt anafylaxe celosvětově narůstá, zejména v souvislosti s potravinovými alergiemi. Nejčastěji postihuje děti, mladé dospělé a osoby s alergickými onemocněními, jako je astma, atopický ekzém nebo alergická rýma.

I když většina anafylaktických reakcí skončí při včasné léčbě bez trvalých následků, stále se jedná o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou pomoc.

Co je anafylaxe a co anafylaktický šok?

Pojem anafylaxe označuje náhle vzniklou, závažnou alergickou reakci, která postihuje celý organismus. Může ovlivnit kůži, dýchací cesty, srdce, krevní oběh i trávicí systém. Anafylaktický šok představuje nejzávažnější formu anafylaxe. Dochází při něm k významnému poklesu krevního tlaku a selhávání krevního oběhu, což může vést ke ztrátě vědomí a bez rychlé léčby i k úmrtí. Dříve se předpokládalo, že anafylaxe vzniká pouze při opakovaném kontaktu s alergenem. Dnes víme, že ve vzácných případech může dojít k vážné reakci i při prvním známém kontaktu s danou látkou.

Jak vzniká alergická reakce?

Imunitní systém alergika vytváří protilátky označované jako imunoglobuliny E (IgE). Ty rozpoznají konkrétní alergen a spustí uvolnění řady látek, zejména histaminu. Právě histamin způsobuje rozšíření cév, pokles krevního tlaku, otoky, svědění, zúžení dýchacích cest, zvýšenou tvorbu hlenu.

Pokud je reakce velmi silná, může během krátké doby dojít k selhání krevního oběhu nebo dýchání.

Jak poznat anafylaktický šok?

Příznaky se obvykle objeví během několika minut po kontaktu s alergenem. Čím rychleji nastoupí, tím bývá reakce závažnější.

Nejčastější projevy jsou:

Kožní příznaky

• kopřivka,
• svědění kůže,
• zarudnutí,
• otok rtů, jazyka nebo víček.

Dýchací obtíže

• pocit knedlíku v krku,
• chrapot,
• sípání,
• dušnost,
• kašel,
• obtížné dýchání.

Trávicí potíže

• bolesti břicha,
• nevolnost,
• zvracení,
• průjem.

Příznaky postižení oběhu

• rychlý puls,
• závratě,
• slabost,
• studený pot,
• pokles krevního tlaku,
• bezvědomí.

U malých dětí může být prvním projevem také náhlý neklid, plačtivost, malátnost nebo apatie.

Co může anafylaxi spustit?

Spouštěčů existuje celá řada. Mezi nejčastější patří:

Potraviny

U dětí zejména arašídy, ostatní ořechy, kravské mléko, vejce, sója, sezam, pšenice. U dospělých častěji korýši a mořské plody, ryby, některé druhy ovoce.

Hmyzí bodnutí

Velmi závažné reakce mohou vyvolat vosy, včely, sršni.

Léky

Nejčastěji antibiotika, některá analgetika, kontrastní látky používané při vyšetřeních.

Další příčiny

• latex,
• fyzická námaha,
• chlad,
• některé potravinářské přísady.

Někdy se přesný spouštěč nepodaří odhalit vůbec. V takovém případě lékaři hovoří o idiopatické anafylaxi.

Které děti mají vyšší riziko?

Vyšší riziko anafylaxe mají děti:

• s potravinovými alergiemi,
• s astmatem,
• s atopickým ekzémem,
• po předchozí anafylaktické reakci.

Právě děti, které již anafylaxi prodělaly, jsou nejvíce ohrožené jejím opakováním. Proto jim alergolog obvykle předepisuje adrenalinový autoinjektor.

První pomoc při anafylaktickém šoku

Správná a rychlá reakce může zachránit život.

1. Okamžitě volejte 155

Při podezření na anafylaxi volejte zdravotnickou záchrannou službu. Nečekejte, zda se stav zlepší.

2. Podejte adrenalin

Pokud má postižený předepsaný autoinjektor s adrenalinem, použijte jej ihned podle návodu. Adrenalin je jediný lék, který dokáže zastavit rozvoj anafylaktického šoku. Antihistaminika ani kortikoidy nenahrazují jeho účinek. V současnosti se nejčastěji používají pera typu EpiPen nebo Jext.

3. Uložte postiženého do vhodné polohy

Dnešní doporučení již nedoporučují běžné používání Trendelenburgovy polohy. Vhodnější je vleže na zádech s mírně zvednutými dolními končetinami, při dušnosti v polosedu, při bezvědomí ve stabilizované poloze. Postiženého nenechávejte stát ani chodit.

4. Sledujte dýchání

Pokud postižený přestane dýchat nebo ztratí vědomí, zahajte kardiopulmonální resuscitaci podle aktuálních doporučení první pomoci.

5. Buďte připraveni na druhou dávku adrenalinu

Pokud se stav nezlepšuje nebo se znovu zhorší, může lékař doporučit podat druhou dávku adrenalinu. Proto někteří pacienti nosí dvě pera.

Lze anafylaxi předcházet?

Nejdůležitější je vyhýbat se známému alergenu. Děti s potvrzenou alergií by měly mít jasně stanovený léčebný plán, adrenalinové pero vždy u sebe, informované příbuzné, proškolené učitele, vychovatele a vedoucí kroužků.

Moderní alergologie navíc umožňuje u některých pacientů využití specifické alergenové imunoterapie. Ta je velmi úspěšná například u alergie na jed blanokřídlého hmyzu a u vybraných dalších alergií.

Co by si měl odnést každý rodič?

Anafylaktický šok sice není běžnou situací, ale když nastane, rozhodují minuty. Proto má smysl vědět, jak vypadá a jak reagovat. Pokud vaše dítě trpí závažnou alergií, nenechávejte informace jen u nejbližší rodiny. O jeho zdravotním stavu by měli vědět i prarodiče, učitelé, vedoucí kroužků nebo rodiče kamarádů.

Stejně jako se učíme první pomoc při úrazech, měli bychom se naučit i první pomoc při anafylaxi. Včas podaný adrenalin a rychlé přivolání záchranné služby totiž mohou doslova zachránit život.