Anafylaktický šok - závažný, život ohrožující stav!

Anafylaktický šok může přijít zcela nečekaně a bohužel může mít i fatální následky. Přesná frekvence výskytu anafylaktického šoku v české populaci není známa. V Evropě se odhaduje její výskyt u 10 obyvatel ze 100 000. A zdá se, že tato čísla rostou. K navýšení dochází podle literatury zejména u anafylaktického šoku vyvolaného potravinami. Riziko je největší u mladých lidí a u žen. Zajímavé je, že na následky anafylaktického šoku vyvolaného potravinami umírají zejména ženy, zatímco u mužů jsou to hlavně následky anafylaktické reakce na bodnutí hmyzem. Obecně se dá říci, že k úmrtí dochází nejběžněji v důsledku anafylaktického šoku vyvolaného léky.

Co je anafylaktický šok?

Anafylaktický šok je závažnou, rychle nastupující alergickou reakcí. Většina z nás si pod slovem alergie představí kýchání, svědění a ucpání nosu (sennou rýmu), svědění a zarudnutí očí (zánět spojivek), ekzém, kopřivku, kašel či dušnost. Alergie je přehnanou reakcí imunitního systému na zcela neškodné látky (antigeny) v našem okolí. Alergik má dědičnou vlohu tvořit speciální protilátky – imunoglobuliny E, zkráceně IgE – proti neškodným látkám. Organismus zdravého jedince si těchto látek ani nevšimne, jeho imunitní systém je k nim lhostejný. Ovšem u citlivých jedinců je situace odlišná.

Při prvním setkání s alergenem se začnou v organismu vytvářet protilátky označované jako IgE (imunoglobuliny třídy E). Ty neškodně putují krví. Při druhém a dalším setkání s tímto alergenem ho IgE protilátky rozpoznají a přivolají žírné buňky (mastocyty). Tyto žírné buňky obsahují histamin a heparin (zánětlivé mediátory), které se uvolní a dojde k vyvolání zánětlivé reakce. Z toho vyplývá, že k anafylaktické reakci dochází až při opětovném setkání s daným alergenem. V tom vězí také nevypočítatelnost anafylaxe.

Pojem anafylaxe tedy označuje soubor závažných až život ohrožujících náhle vzniklých příznaků na různých orgánech či tkáních. Šok obecně je závažný život ohrožující stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu. Je to obranná reakce organismu, která snižuje prokrvení v oblasti břicha a podkoží stažením cév, a srdce zvyšuje svoji činnost. Cílem je doručit kyslík nejdůležitějším orgánům. Anafylaktický šok je pak nejtěžší projev anafylaktické reakce.

Projevy

Anafylaktický šok se začne projevovat velmi rychle – do 30 minut po kontaktu s alergenem. Postižené mohou být všechny tkáně, efekt alergické reakce je nejviditelnější na stěně cév. Alergická reakce způsobí rozšíření cév a navíc zvýší jejich propustnost. Srdce začne pumpovat rychleji, aby udrželo krevní oběh, a proto se zvyšuje pulz. Spolu s tím začnou v těle vznikat otoky, které jsou způsobeny tekutinou unikající z cév. Srdce oběh neudrží, protože v cévách chybí tekutina. Dojde k poklesu krevního tlaku, krevní oběh selže, člověk ztrácí vědomí a může zemřít.

Kromě toho mohou být přítomny projevy alergické reakce - kopřivka (svědící vyrážka), nevolnosti, průjem, zvracení nebo záchvat astmatu (dušnost, pískání při výdechu a suchý kašel). Anafylaktický šok spolu se záchvatem astmatu je velmi nebezpečná a smrtící kombinace, jelikož dochází navíc k zúžení a uzavírání průdušek.

Příčiny anafylaktického šoku

Mezi běžné spouštěcí faktory patří potraviny (burské oříšky či jiné ořechy, mořské plody, pšenice, kravské mléko, ovoce, vnitřnosti), jedy při bodnutí blanokřídlým hmyzem (včela, vosa) a léky (antibiotika, kontrastní látky). Mezi méně časté příčiny patří například látky, které se přidávají do potravin ( tzv. potravinová aditiva, například glutamát sodný), barviva a dále latex. Jsou známé i případy, kdy byl anafylaktický šok vyvolaný fyzickými faktory jako cvičení, horko či chlad.

U osob s atopickými onemocněními (atopie), jako je například astma, ekzém nebo alergická rýma, existuje vysoké riziko anafylaktického šoku převážně z potravin.

Prevence

Základním preventivním krokem je zcela se vyhnout spouštěcím faktorům anafylaktického šoku. Ne vždy se ale těmto okolnostem vyhnout lze, proto se používá metoda zvaná desenzibilizace (snížení přecitlivělosti na určitý alergen). Jedná se o imunoterapii, která má vysokou účinnost. Až u 98% dětí je účinná desenzibilizace proti alergiím na včely, vosy, sršně či mravence.

Orální imunoterapie se využívá při desenzibilizaci některých osob na určité potraviny například takové, které obsahují mléko, vejce, ořechy.

A co když imunoterapie nepomůže?

Osobám náchylným k anafylaktickým šokům se doporučuje mít připravený tzv. alergický akční plán. To znamená, že by rodiče měli informovat rodinu, přátelé, školku, školu, učitelé a vychovatelé o alergii svého dítěte, a také je důkladně proškolit o správném postupu první pomoci. Pokud již dítě anafylaktický šok prodělalo, dostane od lékaře adrenalinové pero, které slouží jako první pomoc. Proto je potřeba, aby všechny osoby přicházející do kontaktu s dítětem, uměli autoinjektor s adrenalinem používat.

První pomoc

Na tyto závažné stavy naštěstí existuje účinná první pomoc. Jako laici – nelékaři – uložíme postiženého do polohy, kdy je pánev zvednutá nad úroveň hlavy (tzv. Trendelenburgova poloha), musíme uvolnit dýchací cesty, zaklonit hlavu a v případě potřeby zahájit resuscitaci dle pravidel první pomoci. V případě, že je příčinou šoku vpich (bodnutí hmyzu, injekce léku) je nutno místo vpichu zchladit a dle možnosti zaškrtit končetinu nad místem průniku, aby se zpomalila rychlost vstřebávání alergenu.

Pokud má u sebe pacient adrenalinové pero (Epipen, AnaPen) obsahující epinefrin (adrenalin), neváhejte ho použít. Jedinci s rizikem anafylaktického šoku by měli nosit speciální náramky a u sebe by měli mít pohotovostní balíček s adrenalinem. Samozřejmostí je okamžité přivolání rychlé záchranné služby!

Jaká je má osobní zkušenost?

Jsem velmi ráda, že jsem se osobně s anafylaktickým šokem nesetkala. I přes všechny kurzy první pomoci, které jsem absolvovala, si myslím, že bych nebyla schopná klidně a rozvážně reagovat.

Jediná má zkušenost, pokud se zkušeností dá nazvat, byla letos v zimě, když jsme se na horách potkali se známými, u jejichž syna bylo vyšší riziko anafylaktického šoku. Všichni jsme byli po příjezdu na chatu informování jeho maminkou. Ta nám vysvětlila celou situaci a jedno injekční péro s adrenalinem (a návodem k použití) nechala ležet na krbové římse, abychom ho v případě potřeby měli vždy všichni při ruce. Tento přístup se mi velmi líbil a myslím, že byl více než rozumný.

Pokud je u vašich dětí také vyšší riziko anafylaktického šoku, nestyďte se, situaci nepodceňujte a určitě ve svém okolí všem situaci podrobně vysvětlete. Závisí na tom život vašeho dítěte!