Co je to fontanela, k čemu slouží a kdy se zacelí?

Každé miminko se na svět rodí s nesrostlou a měkkou lebkou. Je to z toho důvodu, aby hlavička snadněji prošla porodními cestami. Nesrostlá místa nazýváme fontanelami, tzv. lupínky. Fontanela je vazivový lupínek, který se nachází u dítěte na lebce mezi jednotlivými kostmi. Postupně se však přeměňuje v kost a ve dvou letech už jsou kosti zcela srostlé.

Na hlavě miminka se nachází celkem 4 druhy fontanel, přičemž každá má jinou velikost:

• Nad čelem nalezneme tzv. velkou fontanelu ve tvaru kosočtverce, pod níž můžeme dokonce zpozorovat či cítit pulzující krev. Fontanela velká je hmatatelná až do 20. měsíce věku dítěte, kdy lebeční kosti pevně srostou.
• V zátylku se nachází fontanela ve tvaru trojúhelníku, jedná se o malou fontanelu. Sroste během 2. – 3. měsíce věku dítěte.
• Dále se na hlavičce nachází ještě fontanely postranní a klínová, které jsou obtížněji hmatatelné.

S hlavičkou malého miminka je tedy důležité zacházet opatrně, pozor si dávejte hlavně při manipulaci s dítětem, koupání či oblékání. V případě jemného zacházení miminku žádné úrazy nehrozí, mozek miminka chrání pevná pokožka hlavy. Pozor však na pády na hlavičku, více se dozvíte v článcích Kdy vyrazit s dítětem k lékaři po úrazu hlavy.

K čemu slouží fontanela?

Jak už bylo zmíněno výše, fontanela miminku umožňuje projít porodními cestami. Měkká místa hlavičky jsou velmi pružná, a i když dojde k deformaci během porodu, brzy je hlavička opět „normálního“ tvaru. To můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti. Jak již víte z jiných mých článků a také z Videoprůvodce těhotenstvím a porodem, prodělala jsem klešťový porod, kdy hlavička mé dcerky byla díky kleštím protáhlá a po stranách zmáčknutá. Trochu mě to vyděsilo, ale druhý den už měla hlavička normální tvar.

Další funkcí fontanely je rychlé vyrovnávání krevního tlaku v hlavě, což je v prvním roce dítěte velmi důležité, protože jeho hlavička rychle roste. Sledování velikosti hlavičky je jedním ze základních ukazatelů na každé lékařské prohlídce u pediatra. Růst hlavičky souvisí s růstem mozku. Pokud tedy roste, jak má, můžeme říct, že i mozek se správně vyvíjí. Spousta maminek řeší více fontanely, tedy jejich velikost nebo předčasné zavírání fontanel. Ve skutečnosti by se maminky měly více zaměřit na růst lebky. Při porodu se průměr hlavičky u donošeného dítěte pohybuje mezi 34 až 36 cm, v 6 měsících věku dítěte už má její obvod 43 až 45 cm.

Díky fontanele je dokonce možné provést ultrazvukové vyšetření mozku miminka, je-li to potřeba.

Stav fontanely jemným dotekem kontrolujte

Stav fontanely - zejména velké - je nezbytné jemným dotekem kontrolovat. Pokud zaznamenáte jakékoliv odchylky, obraťte se na svého pediatra.

Propadlá fontanela

Pokud je fontanela propadlá, může to značit dehydrataci. Miminku proto zajistěte dostatek tekutin. Pokud kojíte, kojte dle potřeby, v letních měsících si miminko může říct o mléko mnohem častěji. Není to z důvodu hladu, ale žízně.

Vypouklá fontanela

Vypouklá fontanela často nemusí znamenat nic vážného, hlavně v případě, kdy se vše vrátí do normálního stavu. Může však být znakem meningitidy, poranění hlavy, infekce mozku či nahromadění tekutin v oblasti mozku. V případě nejasností se proto raději opět obraťte na pediatra.

Chorobný růst lebky

Jestliže se mozek dítěte špatně vyvíjí, jedná se zřejmě o chorobný růst lebky. Pokud není chorobný růst lebky včas diagnostikován, může dojít k trvalému poškození pohybových, duševních a smyslových funkcí dítěte. Pokud má vaše miminko následující příznaky, ihned se obraťte na pediatra. Pokud se vaše podezření potvrdí, pošle vás lékař s miminkem na vyšetření k neurologovi.

Zrychlený chorobný růst lebky se projevuje nespavostí, podrážděností, při pláči jsou výrazně vystouplé žíly na lebce, velká fontanela je vypouklá a doširoka otevřená, lebeční švy a ostatní fontanely jsou rozestoupeny, horní bělmo je viditelné nad duhovkou.

Pro zaostávání růstu lebky jsou typické křeče a zvýšené svalové napětí, opoždění psychického vývoje, malý nebo dokonce žádný růst hlavičky, fontanela a lebeční švy se předčasně uzavírají.

Je třeba podotknout, že zmíněné příznaky chorobného růstu lebky se většinou vyskytují společně. Pokud tedy zpozorujete jen jeden z příznaků, není důvod k panice.

Kraniosynostóza

Kraniosynostóza je termín označující předčasný srůst švů lebečních kostí v prvních týdnech či měsících věku miminka. Jelikož mozek roste stále svým tempem, často se mění nejen jeho tvar, ale i tvar lebky. Nejčastěji dochází ke srůstu jednoho švu, může však srůst i více švů najednou. Někdy se předčasný srůst objeví spolu s jinými deformitami skeletu nebo souvisí s nějakou vývojovou vadou.

Při podezření provede pediatr (případně neurolog či fyzioterapeut) diagnostiku.

Kraniosynostóza se léčí operací již od konce 19. století, kdy dojde k řezu od ucha k uchu. Je to náročná operace, trvající několik hodin, při níž často dochází k velké ztrátě krve a následnému otoku mozku. V praxi se však přistupuje k šetrnějšímu způsobu léčby, kterou je endoskopický zákrok. Pomocí endoskopu se uvolní prostor pod a nad lebkou včetně předčasně srostlého švu, který se odstraní. Tento zákrok musí být kombinován s následující ortotickou léčbou (dítě tedy pak musí nosit tzv. kraniální remodelační ortézu). Je třeba, aby kojenec zákrok podstoupil v prvním půl roce života. Endoskopický zákrok není tak časově náročný, nevyžaduje dlouhou hospitalizaci, výhodou je také menší otok a malá operační rána, méně komplikací a menší ztráty krve. Ke změně tvaru lebky v tomto případě dochází až po několika měsících užívání kraniální remodelační ortézy, tvar je však již trvalý.

Zdroj: www.kraniosynostoza.cz