Dětský povinný očkovací kalendář

V ČR je podle zákona o ochraně veřejného zdraví zavedena povinnost podrobit se očkování proti devíti infekčním nemocem: záškrtu, tetanu, černému kašli, obrně, hemofilu influenzae b, žloutence typu B (proti těmto šesti nemocem se očkuje tzv. Hexavakcínou tj. očkovací látkou proti šesti nemocem současně), dále proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (jediná dostupná vakcína je trojvalentní vakcína „MMR“).

Povinné očkování v ČR a sankce za jeho nesplnění jsou zakotveny v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. Konkrétní očkovací kalendář určuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví o očkování proti infekčním nemocem č. 537/2006 Sb. 

Současné povinné očkovací schéma

Hexavakcína má být podle vyhlášky naočkována ve schématu 2+1 (tj. dvě dávky základního očkování a jedna dávka přeočkování) nejpozději do 13 měsíců věku dítěte. První dávka má být podána nejdříve ve 2 měsících (9 týdnech) věku dítěte, druhá dávka s dvouměsíčním odstupem po dávce první a třetí posilující dávka má být podána nejdříve s odstupem 6 měsíců. Hexavakcína obsahuje umrtvené části bakterií a virů a musí proto obsahovat pomocné látky ve formě solí hliníku, které vybuzují imunitní systém k reakci na přítomné antigeny.

Pozor na současné očkování hexavakcínou a vakcínou proti pneumokokům. Takové očkování v jeden den může zvyšovat riziko vzniku nežádoucích účinků po očkování. Očkování vakcínou proti pneumokokům nepatří mezi povinná očkování. Jde o očkování pouze doporučené a plně hrazené zdravotními pojišťovnami. Z důvodu podezření na zhoršení případných nežádoucích účinků očkování není vhodné podávat na srážení horečky po očkování paracetamol.

Další povinnou vakcínou je tzv. vakcína MMR (angl. Measles, mumps, rubeola) proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Jde o tzv. „živou“ vakcínu, obsahuje totiž oslabené viry těchto tří nemocí. První dávka vakcíny MMR (obchodní název u nás dostupné vakcíny je Priorix) má být podle vyhlášky podána nejdříve od 13. měsíce a nejpozději do 18 měsíců věku dítěte. Druhá dávka tohoto očkování byla od roku 2018 přesunuta až na 5. - 6. rok věku dítěte (dříve se očkovala 6 – 9 měsíců po dávce první). Živá vakcína nesmí být podána dětem a lidem s imunodeficitem.

Po prvním očkování v kojeneckém a batolecím věku hexavakcínou a vakcínou MMR následují další dvě přeočkování z důvodu posílení ochrany proti očkovaným nemocem. Postupně se totiž zjistilo, že některá očkování po několika letech ztrácejí účinnost a přeočkováním v pozdějším věku dítěte se má ochrana opět navodit. Jde o přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli trojvalentní vakcínou se sníženým obsahem antigenů (vakcíny pro kojenecké očkování jsou silnější) mezi 5. - 6. rokem věku dítěte a přeočkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a obrně mezi 10. - 11. rokem věku dítěte, opět vakcínou se sníženým obsahem antigenů. Druhá dávka vakcíny MMR má být podána taktéž mezi 5. - 6. rokem věku dítěte.

Jakákoli další očkování jsou pouze doporučená, některá z nich jsou hrazená zdravotními pojišťovnami.

Možnosti odložení očkování

Přestože je očkování povinné a vyhláškou o očkování proti infekčním nemocem jsou stanoveny mezní termíny, do kdy má být očkování splněno, mohou rodiče využít svého práva na svobodné rozhodnutí a informovaný souhlas s očkováním svého dítěte neudělit a očkování odložit.

V případě, že rodiče již mají špatnou zkušenost s očkováním staršího sourozence nebo předchozími dávkami, nebo dítě není zcela zdravé, případně jsou v rodině dítěte závažná autoimunitní onemocnění, je vždy vhodné přistupovat k očkování velmi obezřetně a zvážit možná rizika. Odložit očkování je možné několika způsoby:

• Očkování hexavakcínou je podle vyhlášky třeba naočkovat do 13 měsíců věku dítěte. Pokud chtějí rodiče očkování odložit alespoň o několik měsíců a neporušit termíny stanovené vyhláškou, mohou zahájit očkování první dávkou v 5 měsících věku dítěte, druhou dávku naočkovat v 7 měsících věku a třetí ve 13 měsících. V souladu s příbalovým letákem je možné současnou hexavakcínu (obchodní název Hexacima) odložit i do vyššího věku dítěte. Tato vakcína byla testována na dětech do dvou let věku. Nejzazší termín pro zahájení očkování, pokud ho rodiče chtějí stihnout do dvou let věku dítěte, je v 16. měsíci, druhou dávku podat v 18 měsících a poslední ve 24 měsících. Očkování vakcínou MMR je pak vhodné také odložit a naočkovat po dokončení očkovacího schématu hexavakcínou. Podle doporučení České vakcinologické společnosti je však možné děti očkovat hexavakcínou až do 6 let věku. Podle některých lékařů a vakcinologů je pozdější očkování lepší, než úplné neočkování, a vůči odkladům do vyššího věku dítěte se nevymezují tak ostře, jako někteří činitelé Ministerstva zdravotnictví a hygienické stanice
• Vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám má být podle vyhlášky naočkována nejpozději do 18 měsíců věku dítěte. Tato vakcína ale nemá podle příbalového letáku stanovenou horní věkovou hranici pro očkování a je možné ji jakkoli odložit. Tato vakcína se používá i pro přeočkování dospělých proti spalničkám, protože jiná vakcína není v ČR oficiálně k dispozici
• V případě odkladu očkování proti spalničkám je velmi vhodné, aby se rodiče seznámili s možnostmi zvládání spalničkové infekce, protože se toto onemocnění především v důsledku vyprchávání imunity po očkování u dospělých vracejí a infekce skutečně hrozí. Při onemocnění je vhodné podávání vitamínu A (např. V rybím tuku) a C (v jakékoli formě) pro podporu imunity.

Podrobné informace k očkovacímu schématu, možnostech odkladu a intervalech očkování mezi jednotlivými dávkami najdete na stránkách Pro volbu.

Sankce za nesplnění povinného očkovacího kalendáře

V případě nesplnění povinného očkovacího kalendáře z vůle rodičů, kdy ošetřující lékař dítěti neudělil zdravotní kontraindikaci, hrozí rodičům pokuta až deset tisíc korun každému z nich. Pokutu uděluje příslušná hygienická stanice, která rodiče v případě zahájení přestupkového řízení předvolá k vysvětlení a může udělit pokutu. Vůči tomu se mohou rodiče odvolat a využít svého práva na výjimku z očkovací povinnosti jak z důvodu světské výhrady svědomí, tak z důvodu náboženského vyznání. Obě tyto výjimky přiznal rodičům Ústavní soud.

Na hygienickou stanici ani na Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD, „sociálka“) dětský lékař neočkované dítě hlásit nesmí. V tomto případě se totiž jedná o porušení lékařského tajemství. Hygienická stanice se může dozvědět o konkrétním neočkovaném dítěti pouze při svých kontrolách v kartotékách dětských lékařů.

Velký tlak na vynucení očkování dětí představují nepřímé sankce. Nekompletně očkované dítě, byť by mu scházela pouze jedna dávka očkování nebo očkování proti jedné z devíti nemocí, nesmí být přijato do mateřských škol a dětských skupin a ve školním věku mají tyto děti jen omezený přístup na školy v přírodě, tábory a zotavovací akce. Existují sice školky a instituce, kam neočkované dítě být přijato může, rodiče si je ale musí zaplatit ze svého a jejich dostupnost je omezená. Neočkované dítě může být přijato až do posledního předškolního ročníku mateřských škol, kam je docházka povinná.