I v létě hrozí popálení. Na co si dát pozor?

Léto a riziko popálení: na co si dát pozor

Přijde vám toho horka už dost? My vám ještě trochu „přitopíme“. Ne proto, abychom vás strašily, ale abychom si společně připomněly, jak důležitá je prevence. Léto totiž nepřináší jen pohodu u vody a grilování, ale také vyšší riziko popálenin - a to nejen u dětí.

Rozpálené grily, ohniště, dlažba, kovové prvky na hřištích nebo dokonce zahradní hadice - to všechno může být v létě nebezpečné. Stačí chvilka nepozornosti a k úrazu je velmi blízko. Platí přitom jednoduché pravidlo: čím je popálenina hlubší, tím vážnější je poškození a delší následná léčba.

Děti jsou nejohroženější

Popáleniny patří mezi nejzávažnější dětské úrazy. Nejčastěji k nim dochází opařením, tedy při kontaktu s horkým nápojem, jídlem nebo vodou. Velmi časté jsou ale i kontaktní popáleniny při doteku rozpálených povrchů. Rizikové je zejména období od 10 měsíců do 4 let, kdy děti začínají objevovat svět, ale ještě nedokážou vyhodnotit nebezpečí. V tomto věku je naprosto zásadní neustálý dohled a důsledná prevence – nenechávat horké nápoje na dosah, odstranit dlouhé ubrusy nebo hlídat kabely od spotřebičů.

U starších dětí pak hraje roli hlavně vysvětlování a informovanost. Dítě by mělo vědět, že nemá sahat na rozpálenou plotnu, otevírat troubu nebo si hrát s ohněm. Stejně tak je důležité mluvit o rizicích elektřiny, nedopalků nebo manipulace se zápalkami.

Kontaktní popáleniny a opařeniny v létě

Kontaktní popáleniny vznikají dotykem s horkým předmětem nebo plochou. V létě jsou velmi časté - děti se mohou popálit o gril, kamna, troubu, žehličku, ale i o kovové prvky na hřištích, skluzavky nebo dokonce gumové povrchy. Možná vás překvapí, že například skákací nebo gumové plochy se mohou rozpálit až na 85–105 °C. Nebezpečné jsou ale i rozpálené dlažby, zahradní nábytek nebo třeba kovová konev. Výjimkou nejsou ani popáleniny vodou z rozpálené zahradní hadice.

Opařeniny pak často vznikají při koupání nebo při nehodě s horkým nápojem. Stačí jeden nepozorný pohyb a úraz je na světě. Jakmile se objeví puchýř, vždy je vhodné vyhledat lékaře - nikdy jej nepropichujte ani neošetřujte „po domácku“.

Pozor i na méně zjevná letní rizika

Letní období s sebou přináší i další situace, které bychom neměly podceňovat. Například bouřky mohou být pro děti nebezpečné – je důležité jim vysvětlit, že se nemají schovávat pod osamělý strom, dotýkat se kovových předmětů nebo běhat bosé po mokré zemi. Stejně tak dbejte na bezpečný pohyb venku – chůze naboso je příjemná, ale jen na trávě. Rozpálené povrchy mohou zejména malým dětem způsobit velmi bolestivé popáleniny.

První pomoc při popálení krok za krokem

Prevence je základ, ale pokud už k úrazu dojde, je důležité zachovat klid a vědět, jak správně reagovat. Základem první pomoci je chlazení postiženého místa proudem studené vody. Postiženou část těla vložte pod tekoucí vodu, ale ochlazujte maximálně 5 % povrchu těla (dlaň dítěte představuje přibližně 1 %). Při větším rozsahu hrozí podchlazení, které může stav zhoršit. Pokud je potřeba chladit více míst, použijte například textilii namočenou ve studené vodě.

Nikdy nepoužívejte led ani mražené obklady. Popáleninu ničím nemažte ani nestříkejte. Pokud je rozsah větší než 1 % těla, je popálenina hlubší nebo se tvoří puchýře, vyhledejte lékaře. U malých dětí je situace o to vážnější - už při popálenině o rozsahu 5 % těla může jít o život ohrožující stav. U dětí do 15 let je rizikové popálení nad 10 % těla a vždy vyžaduje hospitalizaci.

Důležité zásady, na které se často zapomíná

Pokud si dítě opaří kůži přes oblečení, nikdy jej ihned nesvlékejte. Nejprve je nutné zjistit, zda není látka přichycená ke kůži, v takovém případě chlaďte přes oblečení. Sundáním by mohlo dojít k dalšímu poškození. Pokud naopak oblečení vzplane, dítě okamžitě zastavte, položte na zem a válením oheň uhaste. Následně ránu sterilně překryjte a začněte s chlazením.

Péče o popálenou kůži a hojení

Po zhojení je kůže velmi citlivá a náchylná k vysychání a popraskání. Proto je důležité o ni nadále pečovat, používat vhodné masti, hydratační krémy nebo například bambucké máslo. V některých případech se doporučuje i tlaková masáž nebo speciální obvazy. Léčba může být dlouhodobá a někdy zahrnuje i odborné terapie, například biostimulační laser. O to důležitější je myslet především na prevenci a minimalizovat riziko úrazu.