Jak na smrkání a odsávání hlenů?

Jakmile se u dětí objeví rýma, imunitní systém “posílá” bílé krvinky, aby se zbavily bacilů, a tím pádem produkuje i větší množství hlenu. Smrkáním tak ze sebe dostaneme nejen přebytečnou vodu, ale i vysílené bílé krvinky.

Když se miminko narodí, poprvé se nadechne a od té doby dýchá automaticky. Smrkání však vrozená vlastnost není, je třeba se ji naučit. Správně naučit! Kdy by děti měly umět smrkat samy? Je to samozřejmě různé, jako u dalších dovedností, ale dvouleté dítě už to zvládnout může. Spousta dětí smrká zhruba mezi 2,5-3,5 lety, jsou však děti, kteří mají se smrkáním problém i v 5 letech. Synovi byly 2 roky a umí se vysmrkat (ne vždy chce), ale nesnese zacpanou 1 dírku. U dcery to bylo podobné, ale pořádně se vysmrkala až o něco později.

Smrkáním vyprodukujete mnohem více hlenu, než nosní odsávačkou, navíc je pro děti příjemnější a snesitelnější. U kojenců a mladších batolat se bez odsávačky neobejdete, později však raději naučte dítě smrkat, je to důležitá čistící dovednost.

Jsou děti, které se naučí smrkat samy. Zkrátka je jim nudle u nosu nepříjemná a smrkání odkoukají od ostatních dětí, rodičů či starších sourozenců. U ostatních je třeba smrkání natrénovat.

Jak dítě naučit smrkat

Jestliže dítě běžně dýchá ústy, nejen při ucpaném nosu, je pro něj smrkání složitější. Semknutí rtů a vydechnutí ucpaným nosem je tak může pěkně potrápit. V tomhle případě se zaměřte na nácvik dýchání. Více v článku Dýchá vaše dítě správně? Možná vás nenapadne trénovat smrkání, když je dítě zdravé, ale to je ten nejlepší čas, jak vyzrát na případný plný nos. Představte si, že neumíte smrkat, dýcháte pusou, a někdo po vás chce, abyste vydechli, zadrželi dech, cítíte tlak, odpor. To není ta nejlepší cesta. Vašemu dítěti při rýmě nejspíš není dobře a přestože máte nejlepší úmysl, často se setkáte s neúspěchem. Smrkání zkuste dítěti zatraktivnit a myslete také na texturu kapesníku. Jestliže používáte látkové kapesníky, kupte nějaké s hezkým obrázkem/vzorem. U jednorázových kapesníků sáhněte raději po měkkčích a neparfémovaných, vyberte naopak hezký obal nebo krabičku. Můžete také koupit dřevěnou krabičku na kapesníky a společně si ji ozdobit.

Nácvik smrkání krok za krokem

1. Dítě si přiloží kapesník k nosu a dýchne do něj pusou. Můžete trénovat foukání i bez kapesníku - do balónku, peříčka, bublat do vody, foukat bublifuk apod.

2. Dítě se nadechne pusou a zadrží dech, pevně semkne rty, nafoukne tváře.

3. Poté se zavřenými rty dítě vyfukuje vzduch nosem, jednou víc, podruhé méně. Vysvětlíme mu, že takto může z nosu dostat bacily.

4. Vezměte si na pomoc zrcátko, do kterého dítě foukne nosem, nosem foukejte i do peříčka, bublifuku, podobně jako pusou.

5. Potom zkuste jednu dírku malíčkem přidržet a vyfouknout jednou nosní dírkou. Vyzkoušejte stolní fotbal pomocí zmačkaných papírových kuliček - nejprve pusou, pak nosem, nakonec jednou nosní dírkou.

6. Poslední krok je smrkání do kapesníku. Dítě si smrkáním osvojuje mnohem více dovedností, než si je spoustu z vás vědomo. Vytahováním kapesníku trénuje pinzetový úchop, přikládáním kapesníku k nosu si zlepšuje koordinaci oko-ruka, špetkový úchop je naopak zdokonalen držením kapesníku u nosu jednou rukou.

Proč musím smrkat

Některým dětem je fakt nepříjemné se nevysmrkat, dítě tak nemusíme přesvědčovat ke smrkání. Ostatním to možná vadí, ale klidně by chodily se "soplem až na patách". Aby byly děti ochotnější smrkat, musí vědět, proč je to důležité. Můžete začít s vysvětlením, že během rýmy je nos plný bacilů, které si klidně nakreslete. Vymyslete i nějakou pohádku nebo příběh, ať je to pro děti zábavnější. S usmrkánkem si nebude chtít nikdo hrát, budou se bát, aby se nenakazili. Pokud nebude dítě smrkat, bude se mu hůř dýchat, špatně spát, může z hlenů kašlat nebo ho můžou bolet ouška. To jsou fakta, která po svém vysvětlete dětem.

Trénujeme od malička

S 8 měsíčním dítětem asi trénovat smrkání nebudeme. Období kolem 1 roku je už ale ideální pro nácvik foukání. Foukání do foukací harmoniky, píšťalky, později dítě zvládne i bubliny do vody. Od 18 měsíců můžete také například při tvoření použít brčko - foukání barev, dále foukání brčkem do papíru apod. Jsou to skvělé hry nejen pro správné smrkání, ale především se jedná o nácvik mluvidel.

Do 1 roku dítěti utírají nos rodiče, v 18 měsících si už může nos utírat samo. Ve 2 letech se na upozornění může zkoušet vysmrkat samo, pokud se nedaří, tak s malou pomocí. Mezi 2,5-3,5 lety si už dítě samo utře nos i se vysmrká. 

Smrkáním se zlepšuje jemná motorika, dítě poznává své tělo - učí se poznávat, kdy má smrkat, kdy už má nos čistý. Buďte dětem vzorem a naučte je hygienickým návykům od začátku. Použitý kapesník hodíme do prádelního nebo odpadkového koše, neválí se nikde po stole atd. Když nás trápí bacily, častěji a důkladně si myjeme ruce.

Boj s odsávačkou hlenů

Možná máte ještě malé miminko nebo vaše dítě zatím smrkat neumí, nebo nechce. Při velké produkci hlenů pak rodiče často sahají po nosní odsávačce. Situace pak většinou vypadá tak, že dítě nespolupracuje, požádáte o pomoc partnera nebo jinou osobu, případně dítě zalehnete a prostě odsajete. Chlácholíte se, že to tak dělají všechny děti, že mu chcete ulevit, že odsávat budete muset maximálně do 3 let. Ale nejspíš vám to nepůsobí radost a vašemu malému dítěti už vůbec ne. Dítě vyvádí, řve, brání se a to není příjemné pro žádnou stranu. Navíc, kdykoliv po této zkušenosti dítě uvidí odsávačku, spustí se automaticky řev, už vám nevěří. Tohle platí i o dalších situacích, jako je čištění zoubků, stříhání nehtů, mytí vlásků apod. Ten, kdo má panický strach ze zubaře, to má podobně. 

Jak na to

Máte několik možností, jak na odsávačku a samotné odsávání vyzrát. Tou první je ji nepoužívat, nebo odsávačku na vysavač vyměnit za manuální. U nás se odsávačka doporučuje už v porodnici při rýmě a je považována za nezbytnou součást života. V jiných evropských zemích tuto pomůcku neznají a nepoužívají, případně jen tu ústní,. Zkrátka nos jen utírají, učí smrkat, používají kapky nebo proplach nosu. Jinde smrknání a čistý nos vůbec neřeší. Pokud se s touto variantou neztotožňujete, nebo vaše dítě trpí například na zánět uší, i pro vás máme radu. 

Mluvte s dítětem, i dítě mladší 1 rok vám rozumí. Ukažte mu odsávačku, vysvětlete, co se bude dít, a proč, nechte dítě odsávačku osahat. Nemluvte na dítě jen, aby jste ho zabavili nebo oklamali. Netlačte na dítě a dejte mu čas. Pokud budete v pozici, že hned teď musíte odsát a budete z toho nervózní, nikam dál se neposunete. Někomu stačí hodina, jinému i týden. Tak odsávejte zatím panenkám nebo medvídkům a nechte dítě, ať se samo rozhodne si nechat odsát (aby se mu lépe kojilo, spalo, mohlo si hrát v herničce). Pokud jste mu vše vysvětlili a dali dostatek času, přesto odmítá odsávačku přijmout, zjistěte čeho se bojí. Normálně se ho zeptejte, u menších dětí se ptejte - nechceš u toho ležet, je ti nepříjemný hluk vysavače apod. Ať u toho klidně dítě sedí, stojí, možná chce odsávat od tatínka nebo sám, odsávačka studí nebo je mokrá, nebo je to jiný důvod. I u malých miminek tohle vycítíte, poznáte při jaké činnosti se rozpláče. Při zapnutí vysavače, přiblížení odsávačky k nosu, položení na podložku? Nejdůležitější je důvěra, nemějte předsudky a nepředpokládejte, že vaše dítě je jiné nebo prostě bude plakat.