KIDD syndrom

KIDD syndrom neboli Kranium imbalance Dyspraxia and Dysgnosia se obvykle vyskytuje u dětí po 1. roce života, trvá do dospělosti. Jestliže není včas rozpoznána a odstraněna funkční blokáda, dojde k narušení fyziologických procesů v krční páteři. Děti označené KIDD syndromem mají často tyto potíže:

• Dyspraxie: snížená schopnost vykonávat naučené pohyby se sklonem k těžkopádnosti
• Dysgnosie: snížená schopnost zpracovávat smyslové vjemy.

Symptomy KIDD syndromu u dětí (1-15 let)

• Hlava je více natočena k 1 rameni
• Opožděný psychomotorický vývoj
• Prohnutí v bedrech
• Bolest hlavy, pocit těžké hlavy
• Problémy s koordinací pohybů a rovnováhou (obtížné učení jízdy na kole, ale i časté pády, nárazy, údery) - je označováno za líné, nešikovné
• Fobie z výšek
• Hyperaktivita, neklid
• Časté výkyvy nálad (vztek, netrpělivost, agresivita)
• Zácpa či jiné střevní poruchy - časté bolesti břicha hlavně při stresu
• Jazykové potíže - malá slovní zásoba, obtížná výslovnost, může dojít i k narušení CNS 
• Poruchy spánku
• Potíže s učením, koncentrací
• Potíže s psaním/čtením

U dítěte dochází k vynechání vývojových fází (dítě se neplazí, neleze, rovnou stojí; není v šikmém sedu, rovnou si sedne apod.). Také se různým pozicím vyhýbá a hledá pohodlnější řešení, které pro něj není tak bolestivé. Toto se časem projeví na páteři, třeba jako skolióza.

Jakým způsobem se stanovuje diagnóza?

Bohužel chybí vědecké důkazy určující přímou souvislost mezi potížemi s páteří a narušením vývoje dítěte. Z toho důvodu není stanovena diagnóza KISS ani KIDD syndromu. Mnohé může rozpoznat rodič pozorováním svého dítěte, důležitá je proto osvěta těchto neznámých “nemocí”. Často lékař potíže s páteří či vývojovým opožděním přisuzuje jiným poruchám. Při podezření na tyto syndromy je třeba konzultace s fyzioterapeutem či osteopatem. Lékař by měl hmatem zkontrolovat pohyblivost krční páteře, hlavy, kloubů, nápomocný je i rentgen.

Léčba KISS A KIDD syndromu

Pečlivé vyšetření svalového a kosterního systému by mělo být základní lékařské vyšetření, u dětí s podezřením na výše zmíněné syndromy by měla být důkladněji vyšetřena páteř. Poté je třeba docházet ke specialistovi znalému jemné manuální techniky (kraniosakrální terapie, osteopatie, osteodynamika). Důležitý pro léčbu je čas. Zatímco nějakému dítěti stačí 1 sezení, jiné musí chodit opakovaně, přesto první výsledky rodiče pozorují ihned (dítě ten den lépe spí). Podobně je to i s navázáním dítěte na vývoj, někdo to zvládne sám, jiný potřebuje pomoc fyzioterapeuta. Pravdou je, že náprava pohybového aparátu je rychlejší u dítěte než v dospělosti. Prevence prakticky neexistuje, protože syndrom se může projevit již v těhotenství. Mohlo by mu předejít vyšetření opěrného aparátu matky před těhotenstvím nebo i v jeho průběhu, ale i šetrnější přístup k porodu.

Rozvoj a podpora pohybového aparátu pomocí pomůcek a hraček

Vhodné jsou všechny hračky a pomůcky vhodné pro přirozený vývoj dítěte, myslete i na materiál hraček. Dále jsou vhodná odrážedla, tříkolky, kola, kolečkové brusle, koloběžky. Můžete s dětmi cvičit a odpočívat pomocí pěnových koulí a míčů, speciálních polštářů, sklopných desek, válců apod. Dítě může sedět na polohovací židli, ale jen na omezenou dobu, stejně omezené by mělo být i používání autosedaček. Vhodnější je poloha vleže. 

Jinak platí i obecně doporučované rady - nepodepírat hlavu kojence polštářem, nepoužívat skákací vak, nevhodná nosítka, chodítka, zasahovat do přirozeného vývoje dítěte (vodění za ruce), zamezit pádu z výšky, dát dítěti prostor na zemi (na protáhnutí a rozvoj).