Mýty a fakta o klíštěti

zobrazeno21571×

Vložil(a):NikolaJ,6. 6. 2016 12.25  (aktualizováno12. 6. 2018 12.11)

V naší republice se nejčastěji setkáváme s klíštětem obecným (Ixodes ricinus), na jižní Moravě se navíc vyskytuje i piják lužní (Dermacentor reticulatus) a klíšť lužní (Haemophysalis concinna). Klíště je roztoč živící se sáním krve savců, plazů i ptáků. Jeho velikost se liší podle pohlaví (samička 3,5-4,5mm a sameček 2,2-2,5mm), ale také podle toho, jak dlouho je přisáté, pak může mít i 1cm a více. Klíště přenáší spoustu nebezpečných onemocnění, u nás je to nejčastěji borelióza a klíšťová encefalitida.

Nezanedbávejme prevenci

Nejlepším lékem je prevence. Ať už ve formě repelentů (chemických jako jsou spreje, náramky; nebo bio - výluhy bylinek). Zaručených receptů na bylinkové preparáty je hodně, o některých si můžete přečíst v článku Jak se přírodně chránit před klíšťaty?

Jedna z dalších možností je zjistit si aktivitu klíšťat na internetu a podle mapky se nejkritičtějším místům bez jakékoliv ochrany pokud možno vyhnout. Takovou mapu najdete například na www.kliste.cz. Pokud se i přesto rozhodnete pro procházku venku, tak se doporučuje pár pravidel, která snižují riziko přisátí.

Pravidla snižující riziko přisátí klíštěte

Hlavní je vybrat správné oblečení: plné boty, ponožky a do nich zastrčit dlouhé, nejlépe bílé nebo světlé kalhoty, na kterých by šlo klíště vidět. Použití repelentu nejen na kůži ale také na oblečení a hlavně na boty a ponožky. Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem se dále doporučuje omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy. A každopádně po každé procházce se doma pořádně prohlédnout! Tuto prohlídku doporučuji zopakovat ještě druhý den, někdy se klíště schová a přisaje až po chvilce a mohlo by tak dojít k infikování.

Nejčastěji přenášené nemoci

Nemocí, které klíšťata přenášejí, je více. U nás se nejčastěji vyskytuje borelióza a klíšťová encefalitida.

Borelióza (lymeská borelióza nebo lymeská nemoc)

Jedná se o infekční onemocnění, jehož první výskyt byl popsán v roce 1975 v  Old Lyme ve státě Connecticutu ve Spojených státech. Bohužel, přes různé výzkumy a testy je zatím vyvinuta vakcína pouze pro typ onemocnění, který se vyskytuje v oblasti USA, ale ne u nás. Každoročně je u nás hlášeno na 3500 případů tohoto onemocnění.

Příznaky jsou velice proměnlivé. Prvotním je červená skvrna v okolí místa přisátí, není však ve všech případech. Během inkubační doby, která trvá 2 - 32 dní (může být ale i několik měsíců), se mohou objevit také příznaky podobné chřipce jako jsou bolesti hlavy a svalů, horečka, celková vyčerpanost a bolest kloubů. V případě neléčení se může infekce rozšířit do centrálního nervového systému (neuroborelióza) a mohou být napadeny další orgány jako srdce, nebo oči. 

Borelióza se léčí nasazením penicilínových antibiotik. Popřípadě, při alergii nebo nesnášenlivosti penicilínu, je alternativou ještě doxycyklin ze skupiny tetracyklinů. Doporučena je také podpůrná léčba vitamíny a klid na lůžku. V případě prodělání onemocnění nemůže vyléčený pacient 2 roky darovat krev.

Klíšťová encefalitida

Jedno z dalších infekčních onemocnění přenášených přisátím klíštěte. Proti této infekci je vyvinuto očkování, které je ale nutno přizpůsobit místu pobyt, není totiž možno očkovat komplexně proti všem původcům na světě. Bohužel ani toto očkování nechrání 100%, proto je i zde nutná prevence. Očkovací schéma se liší podle období očkování. V zimních měsících, kdy je výskyt klíšťat menší, jsou intervaly mezi dávkami o něco delší než v letním období, kdy se používá zkrácené očkování. Každopádně vždy jsou potřeba 3 základní dávky a po 3 letech od 3. dávky je potřeba přeočkovat. Poté již stačí jen další přeočkování v intervalu 3 - 5 let. Cena jedné dávky je okolo 800 Kč bez příspěvku od pojišťovny.  

Inkubační doba encefalitidy je 1 - 2 týdny. Nemoc má horší průběh u dospělých než u dětí. V první fázi onemocnění se objevují příznaky podobné infekci dýchacích cest, jako jsou bolesti hlavy a horečky. V druhé fázi, ve kterou však nemusí onemocnění přejít u každého nemocného, dochází k napadení centrálního nervového systému.

Průběh a léčba onemocnění závisí na celkové odolnosti organismu i na fyzické námaze nemocného. Jedinou možnost představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku. U závažných případů se podává interferon.

Kromě encefalitidy a boreliózy přenáší klíšťata též ehrlichiózu, babesiózu, neoehrlichiózu, bartonelózu a tularémii.

Ehrlichióza

Lidská ehrlichióza je onemocnění, způsobené bakterií Anaplasma phagocytophilum, dříve nazývanou Ehrlichia phagocytophilum (odtud název nemoci), která je přenášená klíšťaty. Napadá bílé krvinky, proniká do nich a tím snižuje jejich obrannou funkci. Způsobuje horečnaté onemocnění nazývané lidská granulocytární ehrlichióza. Onemocnění může být velmi závažné v těhotenství. Během těhotenství totiž dochází k přirozenému útlumu imunitního systému, který není schopen dostatečné obrany proti tomuto onemocnění a může tak mít velmi vážný průběh s nebezpečím poškození miminka.

Ehrlichiózu je těžké diagnostikovat jen podle klinických příznaků. Projevuje se horečnatým stavem po kousnutí klíštětem, trvajícím 3-7 dní, často ale mnohem déle. Doprovázena bývá bolestí hlavy a svalů, jen ve 20 % se vyskytuje vyrážka. Zvětšeny jsou uzliny, někdy játra a slezina, objevují se bolesti svalů, břicha, horečka, malátnost, zvracení a častá bývají i různá ochrnutí. Je to onemocnění především akutní, některé těžší případy, neléčené včas přechází do stavu chronického a mohou ohrožovat i život pacienta. Muži onemocní touto chorobou častěji než ženy (4:1).

Ehrlichióza je v časných stadiích dobře léčitelná. Nejvhodnější je léčba antibiotiky jako je doxycyklin. Na rozdíl od borelióz je použití penicilínových (beta-laktamových) antibiotik neúčinné.

Bartonelóza 

Vzácněji diagnostikované bakteriální onemocnění, které je na člověka přenášené klíšťaty a blechami (především z koček a psů). Onemocnění způsobují bakterie rodu Bartonella, u nás je to nejčastěji druh B. henselae. Projevuje se především u oslabených pacientů postižením kůže a vnitřních orgánů. Nemoc postihuje často chovatele koček, osoby s oslabenou imunitou nebo bez sleziny, pacienty s jiným vážným onemocněním a skupiny osob žijící ve špatných hygienických podmínkách (bezdomovci, alkoholici a některá etnika). V místě vpichu vzniká charakteristický tmavý útvar podobný tmavšímu strupu, který se vytvoří za 5-10 dní po přisátí parazita, nebo po kočičím škrábnutí. Dochází ke zduření okolních uzlin (trvá 1 týden až 2 měsíce), které je doprovázeno horečkou po dobu 4-5 dní. Běžné bývají bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, závratě bolesti zad a očí. Může dojít rovněž k zánětu spojivek, samovolnému pohybu očí a ke zvětšení jater. Bartonelly mohou být rovněž původcem zánětů srdce, infekcí oka, jater a ledvin.

Onemocnění je při včasné diagnóze dobře léčitelné antibiotiky. Bez léčby však nemoc postupuje u imunodeficitních pacientů velmi rychle a často končí smrtí. Infikované kočky jsou většinou bez klinických příznaků onemocnění.

Babesióza

Původcem nemoci jsou prvoci rodu Babesia. Napadají červené krvinky pacienta, ve kterých přežívají a množí se. Toto onemocnění často doprovází lymeskou borreliózu. Postihuje většinou pacienty starší 50 let. U neléčených pacientů bez sleziny, nebo se špatnou obranyschopností, může být úmrtnost až 50 %!

Babesióza může probíhat bez vážnějších projevů, jako mírné onemocnění nebo jako závažné onemocnění s malarickými příznaky: únavou, nechutenstvím, bolestmi kloubů a svalů, depresemi, kašlem a dušností. Pravidlem je horečka, zvětšení jater, bolesti svalů, třesavka a žloutenka. Poměrně časté jsou případy vícenásobné infekce s některým dalším onemocněním, hlavně s Lymeskou boreliózou.

Onemocnění je dobře léčitelné. 

Tularémie

Tularémie je vážné infekční onemocnění člověka i zvířat způsobené patogenními mikroby. Člověk se může nakazit zpracováním masa nakažených zvířat nebo napadením infikovaným klíštětem.

Toto závažné onemocnění je způsobeno bakteriemi druhu Francisella tularensis. Tento mikroorganismus je rozšířen po celém světe a je neobyčejně odolný. Přežívá řadu měsíců v půdě či uhynulém zvířeti. Jedná se o vysoce virulentního patogena, pro nákazu vdechnutím stačí jen několik desítek buněk! Oprávněně je proto řazen mezi vysoce rizikové biologické agens, které by mohlo být zneužito pro výrobu biologických zbraní pro šíření vzdušnou cestou.

Příznaky onemocnění jsou závislé na způsobu nákazy. Při vdechnutí jsou zpravidla postiženy plíce nebo i oční spojivkový vak, při styku to pak může být kůže a podkožní vazivo, dále uzliny i další vnitřní orgány. Další možná cesta nákazy je i požitím kontaminovaného masa nebo vody. V tomto případě dochází k napadení střev a vnitřních orgánů. Inkubační doba se pohybuje mezi 4 dny až třemi týdny. Projevy jsou velmi vážné, jedná se o horečnaté stavy spojené se zduřením uzlin, lézí a nekrózami jater a sleziny a může přejít i do chronické fáze. Pokud není tato nemoc adekvátně léčena, může způsobit i úmrtí.

Terapie tularémie spočívá především v podání účinných antibiotik

Neoehrlichióza

Neoehrlichióza je nově objevené (v roce 2010) infekční onemocnění přenášené klíšťaty, které je nebezpečné zejména pro osoby s oslabenou imunitou. Pokud není včas a správně rozpoznáno, může být nasazena neadekvátní léčba, která zbytečně zatěžuje organismus a nevede k uzdravení. Přitom při správné a včasné diagnóze je léčba jednoduchá.

Neoehrlichióza je způsobena patogenním mikroorganizmem Candidatus Neoehrlichia mikurensis.

Onemocnění je zvláště nebezpečné pro osoby se sníženou obranyschopností, tedy pro pacienty s autoimunitními nemocemi, poruchami krvetvorby, onkologické pacienty, pacienty bez sleziny nebo po transplantacích. Neoehrlichióza byla ale popsána i u naprosto zdravých osob. Průvodním příznakem je zimnice s vysokou a opakující se horečkou. Dalšími příznaky pak může být stěhovavá bolest svalů, bolesti kloubů, bolest hlavy, nevolnost, ztuhlost krku. Pacienti mají silně zvýšený CRP. 

Nejzávažnějším příznakem jsou však cévní a tromboembolické příhody, které nejsou běžně dávány do spojitosti s bakteriální infekcí, pro neoehrlichiózu jsou ale charakteristické. 

Komplikace související s neoehrlichiózou mohou nastat u hospitalizovaných pacientů se závažným onemocněním, jako je např. lymfatická leukémie či různá autoimunitní onemocnění, kdy běžné testy neprokáží skutečnou bakteriální infekci. Tito pacienti mohou být pak neadekvátně léčeni imunosupresivy či chemoterapeutiky, což nevede k uzdravení, ale naopak ke zhoršení zdravotního stavu.

Jak správně odstranit klíště?

Na internetu lze najít spoustu návodů jak správně odstranit přisáté klíště. Já osobně po poradě s několika lékaři a po průzkumu v okolí volím variantu dezinfekce - vyviklat - dezinfekce.

Postup je jednoduchý: na přisáté klíště kápnu trošku předem vybrané dezinfekce (jodová nebo betadine), opatrně uchopím klíště speciální pinzetou a velmi jemným vikláním ze strany na stranu ho odstraním. Poté místo opět ošetřím dezinfekcí a pár dnů hlídám, jestli se neobjeví reakce v podobě začervenání okolí místa přisátí nebo teplota. U většího klíštěte můžete použít speciální kartu se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. Klíště poté spláchnu do toalety. Odborníci však doporučují klíště nelikvidovat, ale v případě jakékoliv reakce ponechat a zaslat na rozbor do laboratoře. Uspíší se tím diagnostika případné infekce a tím i rychlost nasazení vhodné léčby. Vyšetření nehradí pojišťovny, musíte si jej uhradit sami. Cena je různá, podle toho, které nemoci chcete nechat z klíštěte otestovat (lze jich testovat až 6), a také jak rychle chcete znát výsledky. Některé laboratoře nabízejí expresní vyyšetření, u kterého budete znát výsledek již do 24 hodin.

Pozor na mýty a babské rady 

Jedna z babských rad je klíště pomazat něčím tučným, ať už olejem nebo sádlem. Podle odborníků to není moc dobrý nápad. Sice klíště zahubíte, ale to může ze sebe ještě vypustit nebezpečný obsah a tím udělat více škody. Další z rad je klíště vytáhnout točivým pohybem. Omlouvám se za přirovnání, ale klíště není šroubek. Navíc by při tomto pohybu mohlo dojít k oddělení hlavičky, která by zůstala uvnitř a to je pak další komplikace navíc.

Nezapomínejme na naše zvířecí kamarády

Bohužel i přes veškerou prevenci ve formě obojků a kapek si mohou naši pejsci a kočičky přinést domů klíšťe. Výše zmiňované nemoci jsou přenosné i na naše domácí mazlíčky. Očkování je možné ale stejně jako u nás lidí jen proti klíšťové encefalitidě.

Zdroj: www.kliste.cz

Maminky, jaké jsou vaše zkušenosti s klíšťaty? Nechaly jste sebe a své děti očkovat? Nebo spoléháte na repelenty či bylinky? A už jste některá posílala klíště na rozbor? Podělte se s námi o vaše zkušenosti!

Máte nápad na téma, o kterém bychom měli napsat? Pošlete nám ho.

Sdílejte:   | 
4

Pojmy použité v článku:

  • imunosupresiva

    léky, které omezují nebo zabraňují činnosti imunitního systému

  • interferon

    proteiny nespecifické imunity, působící v protivirové obraně

  • tetracykliny

    širokospektrá bakteriostatická antibiotika

Diskuze k této stránce (41 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

Aneta Jiřičná Bendiková, 1. 1. 2021, 15.03

bohužel boroliozu měl můj nejstarší syn,dlouho se s ní dostával.

michaelanavrc, 7. 6. 2019, 18.29

My bojujeme s klistati i u naseho pejska chce to fakt ochranu pro vsechny. Hlavne kdyz se jich kazdy rok vyskytuje cim dal tim vice.

Ketris

Ketris, 4. 8. 2018, 20.59

Ja osobne se bojim klistat az smrtelne.. za svuj zivot jsem mela 3 a jeste vic se bojim kdyz ho jednou bude mit i mala.. no kezby nemela.. Tu pinzetu doma mame, tak jsem o malilinko klidnejsi

Mildret, 8. 7. 2018, 10.03

Já už letos jedno měla. Vůbec si ty nemoci nepřipouštím. Je pravda že to není nic příjemného. Pes jich měl taky hodně ale pipeta nakonec zabrala.

Žofinka

Žofinka, 7. 7. 2018, 12.42

já mám pinzetu i kartu a je to fajn, dcerce uvažuji koupit ten mrazící sprej

Janna, 5. 7. 2018, 0.19

Pořád klíšťata vytahuju proti směru hodinových ručiček. Příště to na psovi zkusím tím vyvikláním a pak to zkusím i na sobě (nikdo jiný, než já a pes u nás klíšťata nemá). Očkovaní nejsme a ani to v plánu nemám.

Janako

Janako, 20. 6. 2018, 23.18

Tu pinzetu musím pořídit.

Aliisha

Aliisha, 20. 6. 2018, 8.58

Pořídili jsme kleštičky a jde to moc dobře. Je to jednoduché a rychlé. Dřív jsem s tím dost zápasila.

Eliška Kozlova, 19. 6. 2018, 1.48

Taky uz teď používám vyklani, včera jsem vyklala nejmladsimu a mojí mamce (byli strašně mrnavi), dnes 2 větší psovi. Teď uz mám repelenty dokoupene, bez nich to fakt nejde

Leňulka, 13. 6. 2018, 19.20

My odjakživa klíště vykrucovali sádlem, nikdy nám nic nebylo asi máme štěstí na neinfikované kusy. Až loni teda jsem chytla klíště a po 11 dnech se objevil flek, hned na měsíc antibiotika a bylo to ok, nic jiného mi nebylo jen ten flek a otok na 2dny. Letos jsme ještě nikdo klíště neměli, stříkáme se obyčejným repelentem, snažíme se vyhýbat vysoké trávě a bereme pravidelně B-komplex

© 2013 -2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů