Návykové látky a závislosti u dětí a mladistvých

Drogy  jako fenomén dnešní doby

Problém drogové závislosti u dětí a mládeže je strašákem 21. století, který se ovšem neobjevil náhle, ani se nedostavil z neznáma. Drogy doprovázejí lidstvo od jeho počátku. V minulosti byly drogy většinou užívány jako léky tišící bolest, nebo při nejrůznějších rituálních obřadech k meditaci či navození euforie. V současné době ovšem dochází k jejich masivnímu nadužívání a to zejména mezi mladými lidmi. Dá se hovořit i o jakési „módě“ užívání a zneužívání drog.

Na zábavách či diskotékách se v současné době drogy běžně vyskytují, konzumují a jsou velice lehce dostupné. Právě přítomnost jedů na drogové scéně v naší republice, jež už není pouze tranzitní zemí, ale i zemí cílovou, činí tuto problematiku vysoce aktuální a rizikovou. Drogy se k nám dostávájí ze zhraničí, například kokain z Jižní Ameriky anebo heroin, který pašují především Albánci z Kosova a Makedonie. Některé se ale ve velké míře produkují u nás. Často policie odkrývá pěstírny marihuany a varny pervitinu.

Drogy a potažmo závislost na nich je jedním z největších problémů, jež ohrožují naše dospívající děti a je proto nutné se této problematice věnovat. Tím mám na mysli rodinu a výchovu, edukaci v rámci školy, organizování volnočasových aktivit, činnost policie, aktivity státu. K potlačení tohoto nežádoucího jevu se podílí tedy mnoho institucí a to jak ve státním tak i v soukromém sektoru.

Výskyt závislostí na návykových látkách se stále zvyšuje hlavně u dospívající mládeže. Svůj podíl mají i strach a úzkost, které mladého člověka donutí sáhnout po droze s cílem uvolnění se, odstranění bariér v komunikaci a mezilidských vztazích. Užívání drog tedy nemá jednu jedinou příčinu platnou pro všechny, kdo s užíváním drog začínají. Je jich mnoho a u různých lidí převažují různé důvody a příčiny.

Drogy jsou spojovány s tajemným, nepoznaným, exotickým, novým. Dítě či dospívající je ve skupině uživatelů drogy k užívání tlačen ostatními, ale i vlastní snahou přizpůsobit se, ztotožnit se. Některé účinky drogy dokonce mohou uspokojit aktuální potřeby dítěte jako je zapomenout, uvolnit se, kamarádit se, komunikovat či prosadit se. Pubescenti a adolescenti obecně velmi často testují své hranice, riskuji a dokazují sobě, ale především svému okolí, že jsou něčím výjimeční a odlišní. 

Co je to droga?

Droga je jakákoliv látka (substance), která při vpravení do živého organismu může pozměnit jednu nebo více funkcí. Mění vnímání a prožívání světa kolem nás. Vyvolává návyk a závislost, ovlivňuje nervový systém člověka. 

Drogy je možné dělit do specifických skupin různým způsobem podle zvolených kritérií. Nejčastější je dělení podle právního postavení, podle míry rizika nebo podle účinků na psychiku. Nelegální drogy jsou látky zákonem zakázané, kde typickými představiteli jsou např. marihuana, heroin, pervitin nebo kokain. Legální drogy nejsou zákonem zakázané a patří zde například kofein, tabák nebo alkohol. Další známé a mediálně často užívané dělení drog je na měkké a tvrdé. Měkké drogy bývají spojovány s nižší mírou rizika (včetně rizika vzniku závislosti), tvrdé naopak s mírou a rizikem větším.

Co je to závislost?

Jedná se o psychický nebo fyzický stav, který se vyznačuje určitými změnami v chování a dalšími reakcemi, znikajícími  v závislosti na nutkání užívat drogu opakovaně pro její prožitkové účinky, ale také proto, aby se zabránilo vzniku nebo trvání nepříjemných stavů, vznikajících v důsledku její nepřítomnosti v organismu. Závislost, čili vázanost k těmto látkám, má pro člověka úlevnou funkci, odvádí ho od každodenních povinností, starostí, aktivit a to až do té míry, že se na tyto látky začne tvořit návyk, který se označuje jako závislost. 

Stav drogové závislosti je již řadu let řazen mezi chronická onemocnění centrálního nervového sytému. Drogové závislosti jsou posuzovány jako onemocnění, které je zapotřebí diagnostikovat, léčit a především mu předcházet. Reagovat až na stav fyzické závislosti, kdy organismus mladého člověka návykovou látku již zahrnul do svého metabolismu, a má nutkavou potřebu ji užívat, je pozdě. Na přerušení přísunu drogy v případě fyzické závislosti tělo reaguje abstinenčním syndromem, tzv. absťákem, který závisí na míře užívání a typu drogy. Toto platí především pro drogy opiátového typu jako heroin, morfin či kodein. Následuje nekontrolovatelné přání požít drogu, které přechází až ke stavu nutkání a bažení po ní.

V případě čisté psychické závislosti se po vysazení drogy nedostaví žádné fyzické abstinenční příznaky. Psychická závislost se vyznačuje především cravingem neboli dychtěním po omamné látce a jejím účinku.

Povaha závislostí u dětí a dospívající mládeže je charakteristická tím, že z postupného experimentování s drogou se závislost rozvíjí mnohem rychleji než u dospělé populace. Je to dáno především nezralostí jejich organismu a psychiky. Má dramatičtější průběh a prognózu (vyhlídky do budoucna).

Typy drog u dětí a mládeže

Alkohol

Alkohol je jednoduchá chemická látka, která snadno proniká k různým orgánům včetně mozku. Spolu s tabákem je zdrojem největších zdravotních škod, zvláště pro vyvíjející se dětský organismus, jelikož ten je nedokáže dostatečně zmetabolizovat (zpracovat, odbourat). Velice snadno tak u dětí a mládeže dochází k akutním otravám alkoholem. Ty z nás, které pracují ve zdravotnictví, ví, kolik dětí a mladistvých bojuje o život na odděleních intenzivní péče v důsledku otravy alkoholem. Dokonce i děti ve věkové hranici pod 15 let dnes zcela běžně koupí v obchodě alkohol. Vím, o čem mluvím, jelikož když náš syn končil 9. třídu základní školy, tak omladinu nic lepšího nenapadlo, něž si v malé trafice koupit alkohol. A jak myslíte, že to tehdy dopadlo?

Návyk na alkohol se u mladých lidí vytváří velmi rychle. Spolu s tabákem, konopím, těkavými látkami, tlumivými léky a tanečními drogami se řadí mezi tzv. příchozí (gateway) drogy. V souvislosti s jejich užíváním jsou mladí ohroženi nejen vznikem pozdější závislosti, ale i vyšší mírou úrazů, sebevražd, krádeží, sexuálního zneužívání (ať už v podobě násilníka či oběti), a dále pak násilnou či kriminální trestnou činností. Navíc právě alkohol, cigarety a marihuana jsou velmi lehce dostupné.

Tabák

Tabák patří spolu s alkoholem k nejrozšířenějším drogám na světě. Samotný tabákový kouř neobsahuje jen nikotin, ale řadu různých plynů a částic, které jsou velmi nebezpečné pro plíce. Závislost na cigaretách často mívá své kořeny již v období dětství a dospívání. Většina dospívajících je dobře informována o škodlivém vlivu kouření na jejich zdraví, přesto závislost na nikotinu podceňují.

Konzumace cigaret s denní frekvencí začíná nejčastěji mezi 14. a 15. rokem věku. Již i v této věkové kategorii se můžeme setkat se silnými kuřáky, kteří vykouří více než 10 cigaret za den. Ojedinělé experimenty s kouřením v kterémkoliv věku často k následnému pravidelnému kuřáctví nevedou. Málokterý kuřák se stal pravidelným kuřákem od první vykouřené cigarety. Častější jsou případy, kdy si děti či dospívající mládež cigaretu vyzkouší, a poté zůstanou nadále celoživotními nekuřáky, nebo se z nich stanou kuřáci příležitostní, či pravidelní, a to až v pozdějším období.

Kannabinoidy (marihuana, hašiš)

Tyto drogy mají schopnost se dlouhodobě ukládat v lidském organismu, zvláště v tom dospívajícím a vyvíjejícím se. Působí především psychické a fyzické problémy. Závislost vzniká plíživě, ale její přítomnost je zničující. Přináší podrážděnost, až sklon k násilnostem nebo naopak nezájem, apatii, poruchy paměti, zhoršenou schopnost orientace, nezodpovědnost a jiné. Konopí neboli marihuana je u nás nejrozšířenější ilegální drogou a mezi dospívajícími s ní má zkušenost více než třetina jedinců.

Pravidelné užívání marihuany může snížit hladinu estrogenu a testosteronu v těle, díky čemuž se u dospívajících chlapců zmenšuje počet spermií a u dívek zkracuje menstruační cyklus. Marihuana může být návyková a mít na mladistvého uživatele negativní mentální, emocionální a fyzický dopad.

Halucinogeny

MDMA (extáze) a LSD jsou mezi dospívajícími velmi rozšířené. Označují se jako tzv. rekreační drogy. Jejich revírem jsou diskotéky a taneční kluby, kde do svých spárů vábí mladé lidi. Protože se tato droga vyskytuje nejčastěji v podobě různobarevných a různotvarých pilulek nebo tablet, tak se nejčastěji polyká. Ale lze se s ní setkat i v podobě prášku, který se dá šňupat, polykat olizováním z prstů nebo rozpuštěný v nápojích a také jej lze kouřit v jointu. Tyto drogy jsou velmi nebezpečné a nevyzpytatelné. Lze říct, že každé 2 až 3 měsíce přichází na trh nová rekreační droga, která se díky svému jedinečnému složení zcela vymyká zákonům o omamných látkách. Zákonodárcům tak vzniká problém, že než ji uvedou na seznam nebezpečných omamných látek, tak je v oběhu zase zcela jiná. 

Stimulancia

Sem spadají pervitin, amfetamin, efedrin, fermetrazin, kokain, kofein. Jedná se o látky budivé, podporující bdělost, povzbuzující psychický a fyzický výkon. Potlačují spánek, navozují euforii, příjemný pocit síly a energie. Po jejich odeznění vzniká útlum, úzkosti a deprese. Mezi nejnebezpečnější patří pervitin a kokain, které se mohou buď šňupat, nebo aplikovat nitrožilně. Největší riziko spočívá v rychlém vzniku závislosti, ve vysokém nebezpečí otravy a často v násilném chování pod vlivem drogy.

Pro pervitin (perník, piko, peří) je typické, že se aplikuje injekcí (ikdyž je možno jej aplikovat i šňupáním), kdy po podání dochází k intenzivnímu myšlenkovému trysku. Po jeho užití člověk získává spoustu energie, má povzbuzující efekt například při dlouhodobé únavě. Uživatelé pervitinu popisují první zkušenost s touhle drogou jako nejlepší zážitek v jejich životě. Bývá doprovázen euforií (velkou, přehnanou radostí). Dodávají ovšem, že po určité době užívání drogu vyhledávají spíše z toho důvodu, aby jim nebylo zle. Pervitin je oblíbenou drogou u některých studentů, kteří jeho účinky využívají k získání energie na studování a potlačení nespavosti. Účinek pervitinu nastává ihned po užití a trvá několik hodin, než ustane. Velkým nebezpečím je riziko nákazy zejména hepatitidou (virový zánět jater) a HIV infekce u nitrožilní aplikace.

Co se týče kokainu, říká se mu jinak koks, cukr, céčko. Je to silná stimulační droga, která se vyrábí z listů keře kokainovníku pravého. Uživatel kokainu má rozšířené zornice, výtok z nosu, vyšší potivost, chraplavý hlas, větší citlivost na zvuky a světlo, bledost, záchvaty vzteku, kolísání nálad, bdění v noci a spaní ve dne. Je jednou z nejnebezpečnějších drog, často bývá nazýván „zákeřným zabijákem”. Kokainista působí sešlým, stařeckým a vyhublým vzhledem, až anorektickým.

Opiáty (opium, morfin, kodein, heroin)

Tyto drogy jsou typické vznikem rychlého rozvoje závislosti a v případě předávkování (intoxikace) se smrtelnými následky. Heroin je považován za nejnávykovější a nejškodlivější drogu. Setkat se můžeme s jeho několika různými pojmenováními, z nichž nejrozšířenější je háčko, herák, hošík, šmak nebo kůň. Tato droga má nejčastěji podobu bílého prášku a je dvakrát účinnější než morfin, protože se dobře rozpouští v tucích a díky tomu se dostane dříve do mozku.

Organická rozpouštědla a těkavé látky

Tyto látky jsou velmi nebezpečné a jejich zneužívání provázejí nevratná poškození orgánů (poruchy krvetvorby, dýchání, poškození mozku) a smrtelné otravy. Jsou relativně snadno dostupné, avšak ne tolik rozšířené. Mezi organická rozpouštědla a těkavé látky patří toluen, rozpouštědla, ředidla, lepidla a některé plynné látky. Aplikují se výhradně inhalováním. Nejobvyklejší formou je tzv. sniffing (vdechování výparů z textilie napuštěné nějakou kapalnou těkavou látkou). 

Musím v tomto kontextu přiznat, že naši sousedé mají syna závislého právě na čichání těchto těkavých látek. Pohled na něho, jak se toulá po okolních vesnicích se zcela nepřítomným pohledem a výrazem tváře je zdrcující. Neodradí ho zima, mráz, vánice, horko, déšť. Malé děti se ho bojí, pro straší je objektem posměchu a urážek. Ale i ti nakonec rychle vezmou nohy na ramena, neboť někdy na ně nesrozumitelně něco pokřikuje, místy sprostě zanadává. Poškození mozku u tohoto mladého člověka je zřetelné na první pohled a projevuje se v jeho primitivních gestech, chování, mluvě, pohledu. Přitom pochází z normálně situované rodiny, oba rodiče jsou výdělečně činní, bydlí v pěkně opraveném rodinném domku a vedou zcela normální život. Kde se tedy stala ona osudná chyba, že právě jejich dítě? Asi ne na všechny naše otázky nám život přináší odpověď.

Preventivní opatření

Prevence je definována jako soubor metod, činností, postupů, které jsou určeny k omezení či snížení výskytu, šíření a dopadu škodlivých účinků užívání alkoholu, tabáku a nealkoholových drog na zdraví a vývoj lidského organismu. Prevenci rozlišujeme primární, sekundární a terciární.

• Primární prevence znamená předcházení uživání drog a návykových látek u dětí které doposud nejsou a nikdy nebyli s drogou v kontaktu. Probíhá prostřednictvím rodinné výchovy, následuje edukace ve školách a v médiích. Důležitá je podpora dítěte co se týče volnočasových aktivit se zaměřením na využití jejich potenciálu, talentu, nadání a zájmu. Způsob trávení volného času je jedním z významných faktorů, který zásadně ovlivňuje možný vznik drogových problémů. Investovaný čas i peníze do zájmových kroužků našich děti jsou vkladem do jejich budoucnosti, který se určitě vyplatí.
• Sekundární prevence představuje předcházení vzniku a rozvoje závislosti u mladých osob, které již drogu užívají. Snaží se pomoci jim najít cestu zpět prostřednictvím linek telefonické pomoci, komunit, alkoholicko - toxikologických poraden či speciálních výchovných poradců působících v rámci školy. Patří zde vlastně veškeré denní stacionáře, terapeutické komunity (pro alkoholiky, narkomany), ambulance léčby závislosti, detoxikační jednotky anebo zařízení poskytující ústavní péči. Dalším typem zařízení jsou protidrogové poradny a centra, která se snaží korigovat či potlačit drogovou závislost. Bohužel mnoho dotčených osob tuto pomoc aktivně nevyhledává a to buď z neznalosti nebo z ostychu, strachu a obavy před možným společenským „znemožněním se“. Přitom právě tato zařízení jako jedny z mála dokážou v tomto problému poradit a pomoct. Jejich zaměření není pouze preventivní, ale pomohou i závislému jedinci najít způsob, jak se závislosti zbavit a postavit se jí čelem. Zde patří i tzv.Peer programy.
• Terciární prevence se snaží likvidovat následky z užívání drog a omamných látek. Představuje péči o drogově závislé, alkoholiky. Jde například o aktivity, ke kterým patří u narkomanů výměna použitých stříkaček a jehel za nové, rozdávání letáčku, navazování kontaktů s cílem dovést závislého na odvykací léčbu. Edukují rovněž i o tom. jak se bránit proti riziku přenosu infekčních onemocnění, jako je virový zánět jater typu B,C anebo HIV infekce. Ve větších městech existují týmy pracovníku, kteří tuto činnost provádějí přímo na ulici mezi narkomany. Říká se jim street workers čili pracovníci na ulici.

Peer programy jsou specifické metody, které jsou postaveny na principu dobrovolnictví a aktivního zapojení se předem odborně připravených mladých lidí a studentů pro formování postojů u děti a dospívající mládeže s cílem účinně ovlivnit a předevšim omezit na minimum  rizikové chování. Tím máme na mysli jejich experimentální či návykové užívání drog a omamných látek. „Peer“ v doslovném překladu znamená (vrstevník). Je to tudíž někdo, s nímž se cílová populace (děti a mladiství) snadněji ztotožní a jehož postoje, názory a rady lépe přijímá.V praxi a v reálném životě peer pracovník dochází do základnícha a středních škol na různé besedy s žáky a studenty, kde jim podává informace o rizikovosti experimentálního (občasného) užívání drog, možných závislostech, a s tím spojených životních komplikacích a peripetiích. Řada z nich jsou třeba vyléčení alkoholici, bývali narkomané, exkuřácí po odvykací léčbě a svým osobním životním příběhem se snaží oslovit děti a mladéž ve snaze je odstrašit od tohoto zhoubného jednání, kterým si sami prošli. Peer program je založen na předpokladu, že komunikace mezi vrstevníky zapadne na úrodnou půdu a ovlivní myšlení děti a mladistvých pozitivním způsobem. To znamená, aby se vyhnuli toxikománií dlouhým a širokým obloukem. Dobrovolníci, kteří se podílejí na peer programech jsou připraveni na tuto činnost specifickým kurzem a důležitá je jejich trestní bezúhonnost.

V prevenci drogových závislostí zaujímají nejvýznamnější místo rodina a škola. Působí na dítě v nejvnímavějším věku. Informace a zkušenosti, které zde dítě dostává, mohou ovlivnit celý jeho další život. Rodina má vliv na vývoj dítěte, utváření jeho charakterových vlastností. V rodině dítě přejímá životní styl, získává celou řadu návyků. Realizace preventivních aktivit proti zneužívání drog, alkoholu a omamných látek by měla probíhat tedy především v rodině a následně ve škole. Školy jsou zařízení, která mají možnosti a prioritní postavení v prevenci zneužívání nelegálních drog u adolescentů. Měli by vychovávat ke zdravému životnímu stylu a tím zvyšovat odolnost adolescentů proti negativnímu působením nabízených drog.