Píchnutí injekcí nebolí, jen to štípne!

Odběry krve obvykle nemá nikdo v lásce, obzvlášť děti. Vyhnout se jim ale nelze, krevní rozbor je nedílnou součástí důležitých zdravotních prohlídek. Na odběr krve se děti pravděpodobně nikdy nebudou těšit tak jako na návštěvu zoologické zahrady, přístup rodičů a příprava na situaci však může zmírnit jejich přehnaný strach z lékařských vyšetření.

Dítě na odběr připravte

Několik dní před krevním odběrem sdělte dítěti, co ho čeká. Bude-li mít nějaké otázky, odpovězte mu na ně. Neznáte-li odpověď na jeho dotaz, zeptejte se poté společně zdravotníka, který bude dítěti krev odebírat. Když bude dítě informované, nebude z odběru znepokojené natolik, jako kdyby nemělo o průběhu a důvodech odběru tušení. Vždy však používejte slova, kterým rozumí, popište mu podrobně, co uvidí, uslyší a ucítí.

Pomoci s přípravou na odběr krve mohou také hry a hračky. Zahrajte si třeba na nemocnici - zjistěte, jestli jsou hračky vašeho dítěte zdravé – zahrajte si na krevní odběr s plyšáky či panenkami. Můžete si pořídit také lékařský kufřík s vybavením. Ukažte si, jak vypadají nástroje, které zdravotníci používají, a co s nimi dělají. Děti si tak lépe představí, co je čeká, a vcítí se do role zdravotníků, které přestanou vnímat negativně.

Nezapomeňte dítěti přiblížit, co ho čeká:

• Potom, co si nás sestřička zavolá do čekárny a posadíme se na křeslo či lehátko, dostaneš kolem ruky gumičku, která pomůže tomu, aby krev lépe tekla a odběr proběhl rychle.
• Sestřička ti poté malým polštářkem očistí místo, ze kterého bude krev odebírat, aby v ní nebyly nějaké nečistoty.
• Teď už přichází na řadu injekce s jehlou, kterou sestřička vpíchne do očistěného místa. Možná to trochu štípne.
• Krev poteče malou chvíli jehlou do nádobky. Až se naplní, je vyhráno.
• Jakmile je krev odebrána, sestřička ti jehlu vytáhne a na místo odběru položí malý polštářek, aby se rána zahojila.

Dítě by se nemělo bát projevit emoce

Pokud se vám dítě svěří se strachem z injekce, vyslechněte ho a proberte s ním jeho pocity. Ujistěte ho, že se mu nic nestane, když dá svým emocím volný průběh. Při odběru mu buďte plně oporou a nezakazujte mu pláč, například ve smyslu, že si tím udělá ostudu před ostatními dětmi, které ho uslyší z čekárny. Tím byste jeho stres mohli ještě více prohloubit.

„Pro uklidnění můžete zkusit předem natrénovat jednoduché dechové cvičení. Hluboký nádech a dlouhý výdech pomůže dítěti utišit se a zklidní jeho vnitřní napětí,“ radí vedoucí odběrových pracovišť SYNLAB Martina Vršková. Za žádných okolností děti s injekcí či zdravotními pracovníky nestrašte.

Buďte upřímní

Neslibujte, že to nebude bolet. Buďte k dítěti upřímní a vysvětlete mu, že ucítí píchnutí, které však potrvá velmi krátce. Přirovnat ho můžete například ke kousnutí od mravence. Pokud budete dítěti tvrdit, že při odběru nic neucítí, ve chvíli vpichu bude nepříjemně překvapené a s další návštěvou u lékaře se bude jeho strach stupňovat.

Odvádějte pozornost od jehly

Abyste dítě zbavili stoupajícího stresu v ordinaci, promyslete si předem, jak ho rozptýlit a odvést pozornost na něco jiného. Dovolte mu vzít si s sebou oblíbenou hračku, o které si můžete povídat, nebo skrz ni s dítětem komunikovat. Upozornit můžete například také na obrázek na zdi nebo jiné zajímavé podněty v okolí.

„Pro ty nejmenší děti, ve věku do pěti let, je dobré upozornit na něco pohyblivého nebo hlučného. U starších dětí se můžete předem domluvit na tom, co by chtěly při odběru dělat. Zda pro ně bude příjemnější zazpívat si společně písničku, nebo pozorovat oblíbenou pohádku na tabletu,“ doporučuje Martina Vršková. Tím, že dítě bude moct situaci samo ovlivnit, nabyde větší jistoty a nebude se tolik bát.

Finální příprava na odběr

Nezapomeňte, že kvalitu odebíraného vzorku a průběh odběru ovlivňuje několik důležitých maličkostí. Den před odběrem dbejte na stravu dítěte. Měla by být lehká, bez tuků a neměla by obsahovat žádné sladkosti. Fyzickou námahu omezte na minimum také již den před návštěvou odběrového centra. Pokud se vám stane, že byste například cestou na odběr dobíhali autobus, sedněte si poté minimálně na pět minut v čekárně a odpočívejte.

Své dítě povzbuzujte k pití vody nebo neslazeného čaje, ideální ranní dávka je 0,25 litru. Tekutina pomůže tomu, aby krev lépe tekla a mohla být odebrána rychle a bez komplikací.

Má-li vaše dítě alergii na dezinfekční prostředky, nezapomeňte na to zdravotníka předem upozornit. Po odběru se dítěte zeptejte, jak se cítí. Pokud by se mu například motala hlava nebo si stěžovalo na jinou nevolnost, neprodleně o tom informujte sestřičku.

Po odběru nezapomeňte děti pochválit!

Máte zkušenost s odběrem krve u dítěte? Jak probíhal? A jak jste na něj dítě připravila? Podělte se s ostatními o svou zkušenost v diskuzi pod článkem!