Plenková dermatitida - co s ní?

Jak vzniká plenková dermatitida?

Vznik plenkové dermatitidy závisí na více faktorech. Hlavní příčinou je vlhká pokožka pod relativně neprodyšnou plenou. Plena zabraňuje odpařování vlhkosti z kůže, pod plenou dochází ke zvýšení teploty, což vede k zapocení pokožky a dalšímu zvýšení vlhkosti. Toto vše napomáhá k rozvoji zánětu. Vlhká a zapařená pokožka je náchylnější k mechanickému poškození třením a oděrem. K tomuto tření dochází během pohybu dítěte v místě těsného kontaktu kůže a pleny, nebo v místě kožních záhybů při kontaktu kůže s kůží. I z tohoto důvodu se plenková dermatitida objevuje nejčastěji u kojenců ve věku 9 – 12 měsíců, kdy se miminka začnou více pohybovat.

Zásadní roli hraje i dlouhodobý kontakt kůže se stolicí. K tomuto dochází buď při průjmovém onemocnění nebo při málo častém přebalování. Plenková dermatitida se u kojených dětí vyskytuje méně často než u dětí nekojených. Je to z důvodu jiného složení stolice (stolice kojených dětí má nižší pH a i nižší aktivitu enzymů rozkládajících stolici). V poškozené pokožce dochází snadněji k růstu nežádoucích mikroorganismů, nejčastěji kvasinek.

Prevence a léčba

Pro prevenci, ale i pro léčbu plenkové dermatitidy jsou zásadní režimová opatření. Velmi důležité je snížení vlhkosti kůže. Toho lze dosáhnout častou výměnou pomočené pleny. Pokakanou plenu vyměňte hned a kůži dítěte očistěte ideálně pod proudem vody. Je možné použít šetrné dětské mýdlo nebo mycí emulzi. Umožní-li to podmínky, je vhodné nechat postiženou pokožku větrat bez plenky.

Krémy nebo krémpasty určené pod plenky aplikované na postiženou oblast zlepšují bariérovou funkci kůže.

Každou opruzeninu je potřeba léčit v jejím počátku, většinou postačuje aplikace mastí a krémů s panthenolem, vitamínem E a se zinkem. Většinu opruzenin rodiče vyřeší sami. Pokud však během týdne nedochází ke zlepšení i přes správnou péči, je na místě navštívit pediatra dítěte.

Studií porovnávajících látkové pleny a jednorázové pleny není mnoho. Pokud takové studie existují, porovnávají obvykle jednorázové pleny s klasickými bavlněnými plenami a neprodyšnou nepromokavou vrstvou. Tyto studie neberou v potaz existenci moderních látkových plen, kde nepromokavá vrstva není neprodyšná (prodyšný PUL, případně velmi prodyšné vlňáčky).

Počet plenkových dermatitid s masivním používáním jednorázových plen stoupl. Jednorázová plena díky absorpčnímu gelu zajistí skutečně pocit sucha po mnoho hodin, což někdy vede k tomu, že je dítě v pomočené pleně ponecháno i několik hodin.

S nástupem používání jednorázových plen v posledních 30 letech se objevil typ kontaktní dermatitidy, který je dáván do souvislosti s lepícími upevňovacími pásky a gumami.

Moderní látkové pleny naopak neznamenají častější výskyt opruzenin. Rodiče obvykle přebalují častěji, protože neřeší, jestli dítě za den spotřebuje 5 nebo 8 plen. Častým přebalením tak nahradí funkci polyakrylátových gelů v jednorázových plenách.

Určitě je však nutné se o látkové pleny dostatečně starat – správně je vyprat a hlavně je dostatečně vymáchat od zbytků pracích prostředků.

Látkové pleny se tedy nabízí jako dobré a chytré řešení prevence, ale i léčby dětské dermatitidy, což bývá i častým důvodem přechodu z jednorázových plen na látkové.