Psychosomatika u dětí

Oboru, který se při léčení nemoci zajímá o širší souvislosti pacientova života, se v medicínské řeči říká psychosomatika. Psychosomatickou medicínou jako takovou jsme se zabývaly v článku Zdravotní komplikace jako odraz psychiky. V tomto článku se zaměříme na psychosomatiku u dětí.

Děti většinou z mnoha důvodu (nedostatečná slovní zásoba, zkušenost, myšlení, atd.) ještě nejsou schopné říct, co je trápí, a tak to vyjadřují řečí těla, kterou ale často rodiče či ostatní dospělí nevnímají. Kromě toho děti neumí pracovat s negativními pocity, jako jsou úzkost, stres a podobně, tak jako dospělí. To vše se projeví na tělesné kondici našich dětí. Mezi nejčastější psychosomatické potíže u dětí patří bolesti hlavy, migrény, bolesti bříška, ekzémy, nechutenství, zvracení a další. Jakékoliv potíže našich dětiček bychom neměli bagatelizovat a měli bychom se mít na pozoru. Nevěřte taky slepě všem doktorům, hlavně pokud vám pro vaše zlatíčko předepisují další platíčko léků, které opět nepomůžou. Vždy můžete navštívit jiného lékaře.

Za rozvojem psychosomatického onemocnění dítěte může dlouhodobý tlak. Spouštěčem může být třeba rozvod v rodině, časté hádky v rodině, vysoké nároky na naše děti, problémy ve škole či kroužku. Svůj vliv mají ale i genetické predispozice, temperament, vrozené vlastnosti, výchova, prostředí, kde dítě žije, věk dítěte, ale i doposud prodělaná onemocnění a obranyschopnost organismu. Faktorů je samozřejmě celá řada. Důležitá je opět prevence, o které jsme se zmínili v předchozím článku. Za vaše pampelišky v našem věrnostním programu si můžete vybrat knihu o možné psychosomatické příčině nemocí dětí - Když děti často stůňou.

Hnízdilova psychosomatická léčba

Psychosomatickou léčbou, nejen dětí, ale i dospělých, se zabývá např. Mudr. Jan Hnízdil.  Je to specialista v oboru komplexního rehabilitačního lékařství a psychosomatiky. Chápe člověka i dítě jako celek a aby ho mohl léčit a vyléčit, potřebuje (stejně jako ostatní psychosomatičtí lékaři) znát jeho životní příběh. Musí vědět nejen co člověk v životě zažil, ale i co zažívá právě teď. Hnízdil je taky znám svou kritikou jednostranně zaměřeného lékařství, kdy doktoři léčí pouze samotnou nemoc, nikoliv možnou psychickou příčinu nemoci.

Mudr. Jan Hnízdil je nejen lékař, je také autorem spousty knih, např. Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit?, Cvičení při bolestech zad, ale i spoluautorem, např. knih Vadné držení těla dětí, Jak léčit nemoc šílené medicíny, aneb Hippokratova noční můra a spousta dalších. O jeho názorech na časté nemoci dětí si můžete přečíst v rozhovoru na našem webu JAN HNÍZDIL: Místo dětí bývá nutné léčit rodiče.

Nejčastější psychosomatická onemocnění u dětí a jejich možná příčina

Negativní emoce se přenášejí jako epidemie. Pokud jsou rodiče v napětí, děti to intenzivně vnímají, negativními emocemi se nakazí a začnou stonat. Pojďme se podívat na to, které nemoci děti nečastěji trápí a co to může znamenat. 

Kašel – děti trpící chronickým kašlem jsou často hodně závislé na matce, časté jsou i konflikty v rodině. Děti trpící touto nepříjemností málo projevují hněv, místo něj dítě kašle, jakoby odvádělo pozornost od konfliktu. Obecně pro nemoci horních cest dýchacích platí, že dýchání je prostředek vyjádření: prožívaný smutek snižuje hloubku dýchání, kdežto radost hloubku dýchání zvyšuje. Úzkostné děti mají nepravidelné, povrchní, rychlejší dýchání. Máme doma dusno.

Průduškové astma – dítě se dusí v důsledku potlačení pláče. Podobně jako u kašle je zde problematický vztah s matkou, touha po její lásce, ale i strach z její osoby.

Škytavka – především u dětí, které jsou vystaveny střídáním štědrosti a přísnosti u rodičů, často chybí láskyplnost. Dítě je zmatené, v momentě nejistoty může dojít ke zhoršení stavu.

Srdeční neuróza – u dětí vnímajících odloučení od mámy jako možné ohrožení, v případě neštěstí v okolí, nebo možného odchodu milované osoby hrozí propuknutí nemoci. Mezi příznaky patří bušení srdce, návaly pocení, ale i poruchy spánku a pesimismus.

Kardiovaskulární onemocnění – rizikovější faktory těchto problémů jsou cukrovka, obezita, vyšší hodnoty cholesterolu, málo pohybu. Trpí jím stále více mladých lidí, vyrovnaných i labilních. Děti můžou být úzkostné z vysokých nároků ve škole/kroužku/doma, ve snaze uspět, být nejlepší.

Zácpa - zácpou často trpí děti spíše úzkostné, depresivní, s omezenými sociálními kontakty. Může to být projev silného přání po závislosti, pečlivém zaopatření, nebo zvláště ztráta klíčové vztahové osoby, například při rozchodu rodičů. Nemůžou něco strávit.

Bolesti hlavy – bolestmi hlavy trpí hodně aktivní děti, které touží po ocenění. Nejsou zvyklé vypnout a odpočívat. Bolest hlavy tyto děti často trápí v době, kdyby měly zvolnit a odpočinout si. Mají toho plnou hlavu.

Onemocnění kůže – podobně jako v případě kašle i zde je dítě přehnaně závislé na matce nebo naopak je k němu matka chladná, může tu být absence dotyků. Kůže slouží ke kontaktu s okolím, pokud je dítě nespokojeno, projeví se to na jeho kůži.

Ekzémy – souvisí s onemocněním kůže, ale navíc se tu objevuje nadměrná péče o kůži, která jí neprospívá.

Bolestivá menstruace – pramení z negativního postoje přijetí role ženy ze strany matky, která se přenáší na dceru. U dospívající dívky přetrvává vnitřní napětí spojené se strachem (z pohlavního styku, pohlavních nemocí, otěhotnění).

Seznam lékařů zabývajících se psychosomatickou léčbou najdete například na stránkách Sdružení pro psychosomatiku.

Zdroje:

http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1378736189.pdf

http://cosditetem.cz/o-cem-neni-mozno-mluvit-tim-se-musi-onemocnet/

http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/psychosomatika-rodinna-terapie-jako-lecba-onemocneni-72.html

http://www.vitalia.cz/clanky/polamal-se-mravenecek/