Vývoj a vady zraku u dětí

Zrak novorozence a jeho vývoj

Zrak novorozence není v porovnání s ostatními smysly zcela vyvinutý. Jeho vidění je neostré, dokáže rozpoznat předměty a tváře do vzdálenosti maximálně 50 cm od jeho očí. Dalo by se říct, že čerstvě narozené miminko vidí asi 10 % toho, co dospělý člověk. Asi v 6 týdnech miminko dokáže rozpoznat obrysy obličeje své maminky, ve 2 měsících už vnímá obrysy obličejů a také větších předmětů. Mezi 3. a 4. měsícem obrysy obličejů vidí jasně.

Do 6. měsíce kojenec zkoumá předměty a hračky hmatem, v 7. měsíci už si předměty dokáže předávat z ručičky do ručičky. Mezi 8. a 9. měsícem ukazuje přesně i na malé předměty, v 10. až 11. měsíci dokáže ukázat na konkrétního člověka nebo předmět, na který se ho zeptáme. Do 2 let dítě pozná obrázky v knížkách, ve 3 letech už pozná písmena.

Jak poznám, že dítě má problémy se zrakem?

I u novorozenců a batolat můžeme zpozorovat varovné příznaky, se kterými byste raději měli zajít k lékaři. Patří mezi ně: šilhání, světloplachost, bloudivé pohyby očí, zakalená rohovka, bělavé zornice, nereagující zorničky, výrazné slzení, nápadně velké oči, dítě si často prstem tlačí na víčka, nepřiměřeně se brání zakrytí jednoho oka. V pozoru buďte i u dětí, které ve škole odmítají číst, knihu si dávají hodně blízko k očím, často zakopnou či narazí do nábytku apod.

Při občasném zašilhání či zaškuby očí se ale není třeba znervózňovat, mohou být zcela normální.

Jak podpořit vývoj zraku

Od narození je vhodné dítěti stimulovat zrak, díky čemuž můžeme rozpoznat případné vady. V prvním měsíci můžeme vedle hlavičky dítěte rozsvítit světýlko, za kterým by se zdravé dítě mělo otočit. Potom můžou přijít na řadu nejprve černobílé, později barevné hračky vydávající zvuky. Předměty a hračky zpočátku dáváme na malou vzdálenost k očím miminka. Dcerce jsem nakoupila nejrůznější chrastítka, kousátka, pak chrastítko se zrcátkem, do auta a kočárku jsme jí dávali textilní kostku s různými funkcemi – bylo tam zrcátko, pískátko, kytička hrající po zmáčknutí a šustítko. Až se dítko začne přetáčet, dávejte před něj hračky a sledujte, kam směřují oči dítěte. V roce si už můžete začít kutálet s míčem.

Oční vady u dětí

U dětí se jednak můžou objevit vrozené oční vady, mezi něž patří třeba vrozený rozštěp víčka, vrozený šedý či zelený zákal, vrozený pokles víčka. Kromě těchto vrozených vad děti často trápí v průběhu života dioptrické oční vady, které přímo neohrožují zrak, ale nejsou pro dítě a později ani pro dospělého příjemné.

Vrozený rozštěp víčka se nejčastěji objevuje u horního víčka a je na první pohled patrný, lze celkem úspěšně vyléčit včasnou plastickou operací.

Vrozený šedý zákal je charakteristický šedým zakalením zornice, může se objevit šilhání či bloudivost očí. V porodnici je u každého dítěte proveden screening vrozených vad oka, který je velmi efektivní a lze často snadno rozpoznat tento typ vady. Řeší se opět chirurgicky.

Typickými příznaky vrozeného zeleného zákalu, který se často nesprávně zaměňuje se zákalem šedým, jsou slzení, světloplachost, zašednutí povrchu rohovky a patrně velké oči. Často k léčbě stačí kapky, jindy je třeba mikrochirurgická operace.

Vrozený pokles víčka rodiče někdy rozpoznají brzy po narození miminka, jindy o něco později v kojeneckém věku. Často je jedno očičko menší než druhé. Malé formy se někdy samy upraví a není třeba léčit, v ostatních případech je třeba plastická operace.

Záněty očí

Už od narození měla má dcerka různé problémy s očima. Těžko říct, zda to přímo souvisí s její oční vadou, to mi bohužel oční lékař nedokázal objasnit. V porodnici malé stále hnisalo jedno oko, proto jí kapali Opthalmo – Septonex, který mi doporučili kapat i doma. Nakonec jsme s malou navštívili dětského očního lékaře, který jí předepsal antibiotické kapky. Jednou za čas jedno či obě oči dcerce dost slzely, z toho důvodu se dcerka stala častou pacientkou očního lékaře. Nedávno se také dcerce na víčku objevil červený „pupínek“. Jednalo se o ječné zrno.

Ječné zrno je zánět oka, který vznikne ucpáním mazových žláz, kdy se na horním či spodním víčku objeví začervenalá zduřenina. Jedná se o bolestivý zánět, který lze zmírnit studenými obklady. Já dcerce dávala vlažné heřmánkové obklady. Pokud do 14 dnů zrno samo nepraskne, je třeba se objednat k lékaři, jako v našem případě. Doktor dcerce předepsal mastičku a léčba trvala celkem dlouho, naštěstí zrno zmizelo. Jako prevenci nám lékař doporučil jemnou masáž víček a mytí víček jemným mýdlem, které neštípe. V některých případech je třeba chirurgický zákrok. Ječné zrno se může objevit opakovaně a hrozí zde riziko přenosu na jinou osobu.

Větší a bolestivější zánět, který se objeví dále od víčka, se nazývá vlčí zrno. Vzniká ucpáním žlázek v chrupavčité ploténce víčka. Taky často zmizí samo, jindy je třeba chirurgický zákrok. Vlčí podobně jako ječné zrno se nesmí vymačkávat!

U novorozenců může po porodu dojít k infekčnímu zánětu spojivek. Příčinou této infekce jsou bakterie, které způsobí hnisání či zčervenání očí nebo otok víček.

Nejčastější dioptrické oční vady

Krátkozrakost

Krátkozrakost je nejčastější vada v naší populaci, která se nejčastěji objevuje u dětí ve školním věku. Zjednodušeně řečeno dítě trpící krátkozrakostí dobře vidí nablízko, ale hůř na dálku. Velkou roli hraje genetika, krátkozrakostí častěji trpí nedonošené děti či děti s neurologickými obtížemi. Charakteristické je mhouření očí.

Dalekozrakost

Dítě trpící dalekozrakostí neustále zaostřuje oči, čímž je oko unavené, zarudlé, častěji slzí nebo je náchylnější k zánětu. Tento typ vady se dá zjistit dříve než krátkozrakost, dítě má nejen potíže se čtením, ale dělá mu problém i zaostřit hračky zblízka. Tento typ vady se upravuje pomocí brýlí, čoček či laseru.

Šilhání a tupozrakost

Šilhání (medicínsky „strabismus“) je oční vada, kdy oči nehledí rovnoběžně, a jedno oko či střídavě obě oči se odchylují od správného směru. Šilhání není pouze kosmetickou vadou, jak se může jevit. Jedná se o dioptrickou vadu, která může souviset s tupozrakostí, jako třeba u mé dcerky. Má dcera občas zašilhala, tak jsme to řešili s očním lékařem, který jí doporučil brýle. Manžel žádnou oční vadu nemá, ale v jeho rodině mají všichni právě tupozrakost. Velkou roli u této oční vady hraje dědičnost.

Je dobré tupozrakost odhalit co nejdříve, protože nejpozději do 6 let věku dítěte ji lze léčit. Nejpozději krátce po nástupu do školy by léčba měla skončit.

Zraková ostrost a šilhání lze buď korigovat, nebo úplně odstranit. Po zjištění vady jsou dítěti nejprve doporučeny brýle. Někdy se setkáme s případy, kdy jedno oko musí být po nějakou dobu zakryté, aby dítě procvičilo nemocné oko. Po skončení léčby může lékař přistoupit k chirurgickému zákroku, kterým se sice nezlepší oční vada, ale její kosmetický důsledek má vliv i na psychickou pohodu dítěte.

Vybíráme brýle pro děti

Dnes už se pomocí brýlí (tzv. dioptrických) dají korigovat všechny oční vady. U dalekozrakosti, kdy dítě vidí hůř do dálky i na blízko, se nasazují brýle až při 3 až 4 dioptriích nebo v případě šilhání či zhoršení vidění. Brýle u krátkozrakosti se předepisují, pokud dítě špatně vidí do dálky.

Má dcerka brýle začala nosit nedávno, když jí bylo 2 a čtvrt roku. Se žádankou od očního lékaře jsme s manželem a dcerkou zašli do oční optiky. V optice nám nabídli kovové a plastové obroučky. Kovové obroučky jsou sice tenčí a lépe opravitelné, ale zase při pádu mohou dítě snadněji poranit. Vybrali jsme plastové, měkké, růžové obroučky.

Skla si můžete vybrat skleněná, ale nám byla jednoznačně doporučena plastová, která se tak snadno nerozbijí. Nevýhodou je, že se můžou snadněji poškrábat. Celé brýle můžete mýt pod tekoucí vodou, klidně kápněte trochu přípravku na mytí nádobí či tekuté mýdlo, pak sklíčka vyleštěte speciálním ubrouskem na čištění brýlí, papírový kapesníček může sklíčka poškrábat.

Aby brýle dobře držely, dostali jsme do krabičky s brýlemi i gumičku, která se připevní vzadu na hlavičce. Gumičku nepoužíváme, dcerce drží brýle krásně.

Alternativou k dioptrickým brýlím jsou kontaktní čočky, které mohou nosit i kojenci. Výhodou je, že jsou v přímém kontaktu s rohovkou a taky se nezamlží. Často se doporučují u větších dioptrií nebo u velkých rozdílů dioptrií u obou očí. Při nošení čoček je hodně důležitá hygiena. Při špatné hygieně může kupříkladu dojít k zánětu spojivek, někdy se vyskytne alergie na materiál čočky nebo roztok.

Dětský zrak a sluneční brýle

Protože jsou oči dětí citlivé, měli byste je v létě chránit kvalitními slunečními brýlemi s UV filtrem. U dětí s citlivostí na světlo, po operacích očí, při pobytu na horách či u moře, jsou sluneční brýle nezbytné. Přestože existují i dioptrické sluneční brýle, není vhodné mít na očích tmavé brýle neustále. Oči pak mohou mít děti náchylnější.

Zdroje:

www.vidum.cz

www.sancedetem.cz