Ženské tělo a dotyk

Jak se vrátit zpátky ke svému tělu? Jak souvisí dotyk s jizvou, těhotenstvím a porodem?

V praxi pracuji se ženami, které přichází často proto, že nemůžou otěhotnět, mají bolestivou menstruaci, endometriózu, cítí bolest v pánvi při nebo po milování, necítí jizvu. Naše společná cesta začíná většinou tím, že ženu vedu k tomu, aby se dotýkala sama sebe. Zní to jednoduše, že?

Pro mnoho žen ale není. Přijde jim zvláštní dotýkat se sama sebe, obejmout se, pohladit se po vlasech. Jen tak. Protože se mají rády. Protože jim to dělá dobře. Protože si to dovolí.

Co je na tom terapeutického, možná se ptáte?

Pro miminko je dotyk cestou k rozvoji tělesného schématu, pohybových možností a psychické pohody. Již v raném vývoji je tedy dotyk naší nezbytnou potřebou. S dospělostí a společenskými normami se tato tolik důležitá potřeba kamsi vytrácí. Přestože se situace mění, ještě stále se setkávám s tím, že jakýkoliv dotyk bývá zpravidla považován „jen“ jako sexuální, někdy nežádoucí, někdy obtěžující.

Jak jinak se tedy ještě můžeme dívat na dotyk?

Dotyk jako komunikace

Dotyk je cestou, jak můžeme vyjádřit naše emoce. Laskavý dotyk je pro nás způsob, jak vyjádřit svou vřelost, náklonnost, cit. Představuje jednoduchou cestu, jak podpořit beze slov. Nejen lidi kolem nás, ale také naše tělo. Dotyk je skvělým nositelem naší pozornosti a skrze klidný jistý dotyk můžeme navázat kontakt s naším bříškem, s naší vagínou. Skrze dotyk můžeme vést náš vnitřní dialog s naším tělem, nebrat tělo jako samozřejmost, ale naopak se ho naučit vnímat jako parťáka, který nám dává cenné poznatky o nás samotných.

Dotyk jako cesta k sebepřijetí

V tomto kontextu mířím hlavně k problematice jizev. V zásadě je jedno, o jaké jizvě budeme hovořit, zda o jizvě po císařském řezu, jizvě po epiziotomii, či po laparoskopické operaci. Důležité je, jaké emoce s ní máme spojené, a jak jizvu přijímáme. Svým klientkám doporučuji sahat na jizvu od samého počátku, i přes krytí. Je to důležité - jak pro přijetí sama sebe, tak pro řídící složky pohybového systému. Dotyk a kontakt s jizvou slouží našemu mozku jako GPS lokátor, který umožňuje zanést novou a změněnou tkáň do našeho tělesného schématu (mapy) a integrovat ji do fyziologické pohybové funkce. Pokud chybí integrace, dochází k přetěžování složek pohybového aparátu na úkor jizvy, kterou pohybový systém chrání. Zprvu funkčně a logicky, pouze je potřeba toto ochranné pohybové schéma odbourat v momentě, kdy už nám neslouží.  Nejsnáze můžeme našemu tělu v tomto pomoci právě dotykem a vědomím. 

Dotyk jako potěšení

Když mě pohladí někdo blízký, cítím se krásně. Máte to tak také? Když se pohladím jemně po čele, přesně tak, jak to mám ráda, cítím po těle radost, cítím uvolnění. Je to pro radost, pro propojení se sama se sebou. Ne nutně v sexuální rovině, přestože i ta je v kontextu našeho těla neoddělitelnou formou.

Dotyk může mít samozřejmě i další rozměry a kvality, může mít formu různých manuálních technik, dle ajurvédy může mít formu živlů, může vyjadřovat různé emoce. Dostává nás do kontaktu s ostatními lidmi, ale hlavně s námi samotnými, s naším tělem a s našimi pocity.

Takže, co že je to „to terapeutické“ v tom obyčejném dotyku? V jednoduchosti je krása. Je to naše pozornost a trpělivost. Pozornost a dostatek času, které věnujeme samy sobě.

Pomocí vědomého doteku můžeme rozvíjet citlivost našeho těla a naši schopnost sebeuvědomování si těla. Zejména pro ženu je toto naprosto zásadní v celém jejím životě. Cítit se a vnímat svoje tělo je naprosto zásadní pro hladký porod, pro milování, přijetí svého těla přesně takového, jaké je.

Na semináři v rámci FESTIVALU O TĚHOTENSTVÍ, PORODU A RODIČOVSTVÍ ONLINE 2021 budeme hledat cesty, jak se na tělo můžeme samy napojit, jak ho můžeme oživit, jak z něj mít radost. Vypneme hlavu, půjdeme do prožitku a budeme objevovat. Prostor bude i pro povídání o gynekologické fyzioterapii, téma upřesníme podle zájmů účastnic. V současné době je mým profesním tématem práce se ženami, které nemohou otěhotnět. Těším se na vás ve středu 19.5. v 10h.