Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka
Vložil(a): nocken,17. 9. 2018 17.44
Ráda bych věděla, jak jste se vyrovnávali se smrtí blízkého člověka. Vím, že čas pomůže, ale potřebuji nějakou podporu, jak to zvládnout ?
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Mygara, 20. 9. 2018, 18.03
Vím to, Zažila jsem to sama, zemřel mi manžel a pořád se z toho nedokážu vyhrabat a asi nikdy nedokážu
marqueta, 20. 9. 2018, 15.06
Děti a práce, ale není dne kdy bych si na své zemřelé blízké nevzpomněla. Pořád to někde v hloubi duše mám a úplně to překonat asi neumím. A zdá se mi že čím jsem starší tím mi víc chybí. Ale život jde dál, musím a chci se starat o blízké, kteří jsou tu se mnou a tak netrápím, jen prostě na ně často myslím a na to jak byli skvělí.
Sama nevím. Budou to 2 měsíce co zemřela tchyně. Bylo to nečekaně rychlé. Partner nad tím často přemýšlí. Nedivím se, neumím si představit přijít o mámu. A už vůbec ne o děti a partnera. Chybí nám moc. Kolikrát ženský na tchyni nadávaj, já měla tu nejskvělejší a není mi dopřáno ji mít déle... Syn si babičku nebude pamatovat vůbec, mladší dcera to nevíme. Ach jo.
patricia077, 1. 10. 2018, 14.03
Tohle je moc smutné a nevím proč se to děje, vždy se říká karma je zdarma nebo boží mlýny melou ale mně se zdá že zlým lidem vše vychází a hodným....
Fuga, 18. 9. 2018, 19.33
je to na prd a na h..., je to 7 měsíců, co mi umřel tatínek, nečekaně a stejně s tím nejsem srovnaná,každé ráno si vzpomenu, jaká mi řekl do telefonu poslední slova, tak já s tím hlídáním počítám a i to jak mi mamka řekla, že umřel....
petralak, 18. 9. 2018, 23.10
Přesně... hodně podobný, pamatuji si poslední slova, plány, pamatuji si co se dělo, když mi to oznamovali... chybí mi společné telefonáty, chybí mi rady, chybí mi ten pocit, že mám někde oporu,kdykoli bude potřeba... A naopak čím je to dýl, tím mi chybí víc...
Katka, 21. 9. 2018, 13.16
Už jsi dospělá, oporu hledej v sobě, nikoliv v okolí. Jak říká Osho, sami se rodíme, sami umřeme.
petralak, 24. 9. 2018, 13.03
Promiň, ale tohle mi přijde jak komentář od někoho, kdo tohle nikdy nezažil a nebo nemá s rodiči nijak extra vztahy. Ano, vždy jsem si poradila se vším sama, ale je dobrý pocit, když člověk ví, že někde je pořád někdo, o koho se může kdykoli opřít, poradit... A ten citát... Já vím, že jsem na to sama nebyla, stejně jako moje dcera...
Katka, 24. 9. 2018, 15.41
Nezažila? Našla jsem jako dospívající mrtvého dědu a zarizovala mu ohledání i pohřeb. můj otec umíral 3x za 8 let. Podpora není závislost, proti te nic nemám.
patricia077, 1. 10. 2018, 14.05
Někdy se toho sejde fakt hodně, teď jsem potkala kamarádku, umřel jí během krátké doby tchán i otec, ale našla v sobě sílu a říkala, že po čase cítí i úlevu, bylo to hodně náročné období a oba na to už nebyli dobře.
Žofinka, 18. 9. 2018, 17.04
Opravdu neporadím Co pomůže každý to bere jinak ale čas určitě trochu zacely rány
NiFee, 18. 9. 2018, 9.43
Iba čas
Katka, 18. 9. 2018, 10.07
To je opravdu nevhodná doba pro ztrátu rodiče, velmi citlivé období ☹️
Katka, 18. 9. 2018, 12.54
A víš, že partner má být pevný sloup opodál, nikoliv sloup o který se opíráš? Když spadne jeden, spadne i druhý. Nejhorší je ve vztazích závislost, té se zbav. Silná jsi už sama o sobě.
Katka, 19. 9. 2018, 9.02
Tak v tom případě se strachuj, když myslíš, že mu to pomůže ?
patricia077, 1. 10. 2018, 14.07
Jj člověk by se ale musel zbláznit, mít furt strach, manžel jezdí autem denně i v rámci práce a kontroluje si i stav na kolejích všude, mají časté a povinné zdravotní prohlídky atd
patricia077, 1. 10. 2018, 14.06
Ona není nikdy vhodná doba pro ztrátu rodiče ani nikoho jiného, ale patří to k životu, ať už dříve nebo později, všichni víme, že to jednou přijde..
Katka, 1. 10. 2018, 15.08
A tak by se to mělo brát.