Stěhování a psychika dítěte

Podle mě se v tomhle ohledu vyplatí to stěhování udělat tak, aby ho zasáhlo co nejméně. Myšleno v té praktické stránce. Prostě ho pak jen převézt. A udělat z toho trochu dobrodružství. My jsme si zajistili firmu na vyklizení bytu v Praze z webové stránky https://www.chcivyklidit.cz/ a ta to všechno udělala za nás. My jsme si pak udělali fajn den.

Ahoj, určitě doporučuji spíše stěhovací firmu. Když má člověk děti a plný dům věcí tak je to k nezaplacení. Za nás můžu určitě doporučit https://stehovanikoruna.cz/ pokud jste z Prahy. Poměr cena výkon perfektní.

Dobrý den. Rozhodne je dulezite se diteti venovat celkove stres okolo stehovani neni nejlepsi tak to nechejte na odbornicich a venujte se svym detem. Napriklad tato firma za vas vyridi vse http://stehovani-profigroup.cz/

já si pamatuji u sebe, že jsem se jako malá stěhovala, ale jen jednou a nevadilo mi to, bylo mi asi 5 let, ale čím bych byla starší, tak bych asi narazila na problém školy, kamarádů apod

Každý dítě reaguje jinak. Také záleží hodně na věku a taky tu hraje důvod stěhování. Doporučuji se obrátit na stěhovací firmu http://www.stehovanilevnepraha.cz/

Jak jsem pro,aby se budouci rodice nejdriv zabydleli nejaky domecek ikdyz vim ze si to vetsina lidi nemuze domluvit. A az pote dite

Stěhovali jsme se 2x když byl synovi rok a pak dva. U takto malých dětí je to jednoduché. U starších dětí, kde jsou již vazby na kamarády, prostředí atd..je to těžší. Všechno je však o komunikaci...Podle mě je nejhorší přistoupit k dětem jako k chudinkám, které se musí zase stěhovat. Děti se dokáží na dospělého krásně naladit, takže pokud dospělý ví, že v tom okamžiku dělá to nejlepší, pak by i dítě mělo být v pohodě. Alespoň já mám takovouto zkušenost.

To ano, malému dítěti se to vysvětluje poměrně těžko, že už neuvidí třeba své kamarády z třídy nebo školky. To je docela škoda, i naše dítě tím muselo projít. Leč jsme se snažili vybrat tu dobrou firmu (koho bude zajímat - ProfiGroup, http://www.profigroup.cz) pro to, aby v našem autě nebyly skoro žádné věci vyjma dětských hraček, čímž jsme si docela dost ulehčili, ale přesto se pak náš syn musel zvykat na nové prostředí. Dle mě je dobré nedělat to často... a to se pak podá. Plus, matčina a otcovská péče a podpora během období adaptace. U nás to fungovalo.

ono asi ani nezáleží ani jak často, ale v jaké fázi vývoje děti zrovna budou a jaké jsou to osobnosti. Asi je bude mrzet, až budou mít kamarády třeba ve škole apod., své kroužky oblíbené...

My se stěhovali když mi bylo pár měsíců, pět let,dvanáct a patnáct - dál jsem se stěhovala už sama. Nejhorší to bylo ve dvanácti, kdy jsem měla přátelé a stěhovali jsme se z Prahy na malou ves. Ale třeba brácha v tu dobu byl v první třídě a vůbec mu to nevadilo..