Říkadla a básničky

Náš pes

Máme doma pejska
a ten radostí vejská,
když nás jenom spatří,
jsme jako dva bratři,
bez něj se mi stýská.

Broskev a jablko

Jahoda je červená,
okurka zelená,
co broskev má
a jablko nemá?
Pecku jako hrom,
je velký rozdíl v tom.

Škola volá

Matika je na stole,
poznámka je hned dole,
včera jsem ji dostala
a doma jsem to dostala...

Opálený kohout

Chodí kohout po dvoře:
„Heč, mám bronz jak od moře!”
„Kdo se to tu chvástá, ječí?!”
starý vlčák ho bere ztečí.
Povalí ho do kádě mouky:
„Však ony tě přejdou roupy!”

Pidilidi

Děti jsou prý pidilidi
ale když je básník vidí,
jak se někdy chovají
(třeba včera v tramvaji),
pomyslí si, to mi věř,
že děti jsou pidizvěř.

A diví se, proč jim vlastně
píše krásné pidibásně!

Zase opičky

Něco vyskočilo z krabičky,

byly to dvě malé opičky,

skáčou mi tady po stole,

jednou jsou nahoře pak zase dole,

pořád něco chtějí,

když udělám blbinu tak se smějí,

místo toho aby jedly,

tak mi od stolu utekly,

pak je homím po bytě,

to je,ale mazec zapeklitě.

Já je snad nechytím,

jak je tedy nakrmím,

oni z toho mají srandu,

já snad unavou padnu...

Venku není sluníčko

Že venku není sluníčko,
vadí nám jenom maličko,
zábava stejně tam je,
s drakem si každý užije
a až zanedlouho přijde zima,
vytáhnem lyže a bude to prima.

Děda

Náš děda
nás nedá.
Ani ve zlém,
ani v žertu,
ani drakům,
ani čertu!

Včelka Mája

Byla jedna včelka,
hbitá jako střelka.
Tričko samý proužek měla,
černožlutá byla celá.
Křídla jako pavučinu,
sbírat med dá velkou dřinu.
Léta sem tam, z květu na květ,
z velké výšky obdivuje náš svět.
Kdo tu včelku, děti, zná,
odpověď mi ihned dá...
VČELKA MÁJA

Deštník

Z mraku skáčou kapičky,
chytím je do ručičky.
Skáče jedna, skáče druhá,
brzy bude asi duha.
Když bude víc kapiček,
tak vytáhnu deštníček.
Dám si ho nad hlavičku,
nezmoknu ani trošičku.

Čerte, my se tě nebojíme

Čerte, čerte, my se tě nebojíme,
čerte, čerte, vyženem tě ze školky ven.
Ty se budeš bát, my se budem smát,
budeme si zpívat, budem tancovat,
ty se budeš bát, my se budem smát,
budeme si užívat.

Jaro

Kde se tu tak rychle vzalo?
Zčistajasna je tu jaro!
Ještě včera sníh byl všude,
dnes už slunce pálit bude.

Zima končí, jaro je tu.
Všude kolem moře květů.
Bílá s žlutou jim všem velí,
lákají si k sobě včely.

Vítáme tě, jaro, tady,
už spěcháme do zahrady
sluníčka si užívat.
Máme po něm všichni hlad

Básnička o dědečkovi

Dědo, dědo, dědečku,
říkáme ti hříbečku.
Hříbečky máš hrozně rád,
můžeme si s tebou hrát.
Pořád jenom pracuješ,
rád i s námi cestuješ.
Na Slovensku jsme jednou byli,
hodně toho tam prožili.
Byli jsme taky v Bulharsku,
bylo tam hodně racků.

Kočičí bolístka

Kočička maličká
mlíčko pila,
do malé tlamičky
včelka zabloudila.
Jéje, jéje, to to bolí,
maminko - zavolej doktora,
ať mi jazýček zhojí.
Kočičí matinka suše přede,
lidský tvor - zbystřete,
vede si skvěle.
Koťátko odváží,
veterinář léčbu uváží,
injekci píchne, čeká,
Macíček nejprve heká
a pak...
zázrak se stal,
běhá, mňouká - žít bude dál.

Malé dítko

Malé dítko to bylo,
do školky to chodilo.
Radost mámě dělalo,
poradit si však nedalo.
S nikým se to nebavilo,
doma si však stěžovalo.
Že to nemá kamarády,
dítko je teď bez nálady.
A do školy přichází,
v budově se nachází.
Nevšímá si kamarádů,
zajímá se o zahradu.
Doma si zas stěžuje,
že bez kamarádů žije.
A maminka mu začla radit:
„Zkus se s někým kamarádit.”
Když to dítko zkusilo,
do party hned zapadlo.
A teď už je spokojené,
a teď už je pořád hodné.

Dobré skutky

Ta moudrá sova tebe něco naučí
a s tím se každý poučí.
Udělej dobré skutky,
ale neměj z toho žádný smutky.
Přece každý člověk se musí něco naučit
a né si celý život vymučit.