Říkadla a básničky

Sněhuláci to balí

Stůně nám sněhulák.

Nastydl se? Ale ne!

Jenom vzdychá,

že ho slunko

asi brzy vyžene.

Už si zbalil na cestu

tři tabulky ledu,

vločky sněhu v jinovatce,

rampouch v ztuhlém medu.

Co platí na naše auto

Vzhůru autem na výlet!

Objedeme celý svět!

Řídí táta, domlouvá mu:

"Nezlob! Nechám řídit mámu!"

Badatel

"Vojto, Vojto, Vojtíšku,

pročpak ležíš na bříšku?!

"Pozoruju vodu v řece."

"Kampak běží?"

"K moři přece!"

Chobotnice

Kdopak je to? Chobotnice.

Chobotnic je v moři více,

ale jenom tahle malá

na hladinu vyplavala.

Tolik byla zvědavá.

Až pozná, že jsem to já,

chapadlem mi zamává.

U moře je všechno mořské

U moře je všechno mořské.

Mořský písek, vítr, voda,

loďky, mušle, mořské ryby.

Všechno mořské se námi líbí.

Pudlíci

Tihleti tři pudlíci,

to jsou ale jedlíci!

Kupříkladu tenhle velký

s chutí mlsá karamelky.

Druhý pudl

má rád štrúdl.

A ten malý pudlíček

zatím dudlá dudlíček.

Mořátko

Půjdu si hrát na pláž.

Moře chytím do dlaně.

Ať to moře nepokojné

chvíli v dlani zůstane!

Aspoň nakrátko!

Udělám mu v bílém písku

malé mořátko.

Na veterině

Klokan kloktá kloktadlo,

zní to takhle: Klo-klo-klo!

Koho by to napadlo,

že i klokan někdy stůně?

Taky dneska stůně slůně,

netopýra bolí uši,

tygři mají zmatek v duši,

žirafa má tasemnici,

tetřev ztratil sluchadlo

a tu starou chobotnici svědí chapadlo.

Jak to dopadlo?

Všem se vede celkem dobře

a pan doktor vyndal kobře

vosí žihadlo.

Hledačka pokladů

Anežce se líbí mušle.

Už má nožky celé ušlé.

Běhá pískem sem a tam:

"Sláva, mušle! Už tě mám!"

Tele

Bylo u nás v noci tele,

dali jsme ho do postele,

půjčili mu peřinku.

Ale tele sebou mele,

nespí ani vteřinku.

Není zvyklé na postýlku,

jenom na svou podestýlku.

Jo jo, to jsou potíže!

Postel není pro zvíře.

O půlnoci tele zdrhlo,

po hlavě se z okna vrhlo

a teď spinká blaženě

ve svém chlívku na seně.

Krábek

V prázdné mušli krábek bydlí,

nemá postel ani židli.

Přesto je v té mušli rád,

jeho mušle, jeho hrad.

Medúza

Lehce si po hladině

medúza plyne.

Zářivé sklíčko,

barevné paraplíčko

s třásničkami.

Kdo na ně sáhne,

toho žahne.

Mušličkový dárek

Kdybych měla hrstku mušlí,

navléknu si náramek.

Mořská voda modrou dlaní

hledá, co je k darování.

Děvčátku pak nablízku

složí dárek do písku.

Ropucha

Pošeptala ropucha

druhé žábě do ucha:

"Žábo, já ti něco svěřím!

Já už od malička věřím,

že jsem pohádková víla.

A že kdybych políbila

prince na čumák,

stala bych se krásnou ženou

a princovou vyvolenou.

Viď, že je to tak?"

Řekla žába ropuše:

"Občas dojde k poruše.

Já jsem jednou dala pusu

řidičovi autobusu.

Opravdu se stalo kouzlo.

Lidské tělo z něho sklouzlo,

je z něj ropušák."

Doma

Jemný písek potom doma

vytřepu si ze sandálků.

V bílé mušli slyším moře,

velikánskou, dlouhou dálku.

Zmoklý den

Prší, prší, jen se leje,

kdo se schoval, ten se směje,

kdo se schoval pod deštník,

může směle an chodník.