Říkadla a básničky

Beruška

Beruško, půjč mi jednu tečku,
třeba tu, co máš na zadečku.
Musím ji napsat za větou,
ať se mi slova nepletou.

Tulipán a tulipaní,
celý den se sobě klaní,
až se diví okolí,
že je záda nebolí.

Moje milá maminko

Moje milá maminko, už nejsem miminko, abych tě zlobila. Snad někdy maminko, zazlobím malinko, to jen abys o mě věděla.

Jeden malý zajicek

Jeden malý zajíček,

diva se do koše plného vajíček,

premysli zda si jedno da,

nebo je raději kamarádům rozdá, 

prisla k němu liska,

pichla se venku do briska,

zajicek ji rád pomůže, 

brisko ji hned zaváže,

liska mu hned poděkovala,

hory, doly naslibovala, 

až něco zajíčku budeš potřebovat,

hned ti budu pomahat,

liska tedy odešla,

zajíčka malého tam nechala,

zajicek ji ještě vyprovodil,

pak  do svého domečku se vratil,

večer bylo venku ticho,

tam není bezpečno, zajíček ví to,

v tom kmenů přiběhne malá myška,

tu zase něco kouslo do briska,

svalila se zajickovi do domečku,

sedla si na židlicku,

ty hodný zajicku,

prosím tě chviličku,

a tak zajíček,

uvaril mysicce čajíček.

Dvě malé opičky

Dvě malé opičky jdou,

hezky za sebou,

drzi se ocasky,

ty jsou jako dva malé provázky,

houkaji celý den,

skacou z gauče na zem,

za celý den toho mám dost,

tak si tu píšu pro radost.

Žlutá

Když sluníčko zlatě svítí,

usmívá se žluté kvítí:

pampeliška u silnice,

na zahrádce slunečnice.

Kanárek si prozpěvuje,

ve své kleci poletuje,

ve váze jako pán

trůní žlutý tulipán.

Bílá

V bílém jako nevěsta zima přišla do města.

Snížek na nás padá z nebe,

každá vločka studí, zebe.

Sotva kopec pokrýt stačí,

už řádíme na pekáči.

Sněhulák se tomu směje,

neví, že nás pohyb hřeje.

Zvonili na zvoneček

Zvonili, zvonili na zvoneček, lidé se sbíhali na kopeček: „Kdo to zvoní?“

Zvonil to maličký mraveneček.

„Тy jeden ošklivý mravenečku, co ty máš co zvonit na kopečku?

Běž domů, hleď si svého, nezvoň a nežaluj na každého!“

Pohádkoví skřítci

V chaloupce u lesa je jeden domeček,
v něm bydlí s kocourem kouzelný dědeček.
Kouzelný dědeček má tajemnou moc,
vypráví pohádky na dobrou noc.

Skřítkové je dětem po světě roznáší,
pohádky roznáší, ve kterých nestraší.
Skřítkové na další pohádku čekají,
"Dědečku, vyprávěj!", na něho volají.

Sotva ten dědeček pohádku pověděl,
skřítek ji popadl a k dětem uháněl.

Za devatero horami až na konci světa,
prý černý krkavec do polí létá,
lišky tu dávají dobrou noc,
jezevec ani nevystrčí nos
a ještě kousek dál za černou tmou
už běží skřítek s pohádkou.

Venku už je tma a děti jdou spát,
tu pohádku s námi můžeš poslouchat!

Cyklista

Cyklista se rychle blíží,
zvládá cestu bez potíží.
Klikatá je jeho cesta,
míjí vesnice a města.
Krásná přilba zdobí hlavu,
není jenom pro parádu.
Pole, louky, černý les,
budem doma ještě dnes.

Strom

Poznáš, jaký stromeček
zanechal tu lísteček?
Bříza, lípa, každý strom,
v lese zahřměl hrom.
Byla bouřka každý den,
lesy chytly plamenem.
Stromy chytly, celý les,
na zahradě skákal pes.
A pak chytla ves
a na zahradě skákal pes.

Kraslice z lednice

Něco pípá v lednici,
klove, ťuká, skáče.
Mámo, mám tam kraslici!
Že z ní bude ptáče?

Mámo, naše lednička
mlaská, kouše, chrastí!
Z kraslice je slepička,
dobroty nám zbaští.

Václavka

Já jsem strašně nedočkavá,
dobrou zprávu pro vás mám:
nerostu jen pro Václava,
i ostatním zachutnám.
Čeká mě prý velká změna;
v octě budu naložená!

Liška

Já mám zase sestřenici,
ta je celá huňatá.
Jenže krade ve vesnici
slepice a kuřata!

Klouzek

S hlemýžděm se bavím dlouze,
pobízím ho: Dobráčku,
udělej si, když jsem klouzek,
na mé hlavě klouzačku.
Jeho smích zní po lese,
i s domečkem klouže se!

Muchomůrka červená

Pro mne, hříbku, hudba není,
nemám buňky na umění.
Puntíky mi nejvíc sluší,
jsem moc hezká, i když spím.
A když vstanu, namouduši,
hned to v lese rozsvítím!

Hříbek

Pod zeleným smrčkem,

když den dohoří,

s muzikantem cvrčkem

tiše hovoří.

Chvíle před usnutím

vždycky krásná je,

když mi cvrček s chutí

v mechu zahraje..