Říkadla a básničky

Včelička

V sadě kvete kytička,

k ní přiletí včelička.

Zdrží se tam jenom chvíli,

saje nektar, květ opýlí.

S ním pak letí vzhůru do včelího úlu.

Z nektaru náš dědeček stočí medu hrneček

Zvířátka na farmě

Od kočičky koťátko,
pejsek, fena, štěňátko.
Od kravičky telátko,
kozel, koza, kůzlátko.
Od prasátka selátko,
beran, ovce, jehňátko.
Od koníka hříbátko,
kohout, slípka, kuřátko.
Hospodaří zdárně na Jéňovic farmě.

Andělská křidýlka

Andělská křidýlka 
jsou docela malinká. 
Někdy anděl, milé děti 
vůbec nikam nedoletí.

Anděl sedí, jen tak kouká, 
pod nosem si tiše brouká:
Hosanna a pašije, 
Bez nich anděl nežije.

Uspávanka

V noci jsou všechny věci jiné

dům je jak tujuplný hrad,

ty si však můžeš se svým stínem

do rána povídat a hrát.

Táta jen zívne a hned spinká,

maminka spinká vedle něj

tma je jak uzamčená skříňka,

klíč od té skříňky nehledej.

V noci jsou všechny věci cizí,

ještě že Méďa drží stráž,

vynadá duchům a pak zmizí

to protože už usínáš.

Hrošík

Krásně jsme se vykoupali,

Olejíčkem namazali.

Je to malý hošík?

Kdepak, to je hrošík!

Každý večer

Každý večer po koupání,

Pohladí tě maminka ,

Probudíš se ráno čilý,

Jak sýkorka malinká 

Cukroví

Deset dní už trouba sálá,

domem voní cukroví

a maminka jako vloni

zase říká tátovi:

„Kéž by byly svátky bílé!

Všude sníh, na řece led,

okna plná květů mrazu…

Kdy to bylo naposled?“

Táta kývne, mamka vzdychne

a tváří se dojatě -

neví, že i její vinou

jsou Vánoce na blátě,

a ze střech bez bílých čepic

jenom voda teče.

Proč? No protože je horko,

jak se všude peče!

Nejlepší lék

Potvrdí vám všichni moudří doktoři,

že smíškové jen málokdy ochoří.

Ten, kdo není mrzout a rád směje se,

každou nemoc z těla smíchem vytřese.

Je to pravda. My už jsme se vysmáli

z chřipky, z rýmy, z neštovic i ze spály.

Tak se smějte! Už ani den bez smíchu!

Někdy nahlas, jindy stačí potichu…

Legrace je nejlepší lék na světě,

pomáhá víc než vitamin v tabletě!

O májovém deštíčku

Slyšel jsem, že pranostika

o květnovém dešti říká:

Z májového deštíčka

padá krása na líčka!

A tak jsme se s naší Lídou

těšili, až deště přijdou.

Lída je bledá až běda,

já mám uši jak slon v buši -

s krásou jsme na tom všelijak,

tak jsme čekali na liják.

Stáli jsme v něm půl hodiny:

„Ať jsme nejhezčí z rodiny!“

Lída zrudla jak růže květ -

má ale třicet devět pět.

A jak to mně po dešti sluší?

Já mám zánět středních uší…

Mám veselou babičku

Mám veselou babičku.

Koupila si ladičku!

Děda totiž často mručí,

každá hloupost mu hne žlučí,

nadává a hned se hádá,

což babička nemá ráda.

Spoustu let se snažila,

aby dědu změnila,

jenže děda bez nálady

neposlouchal její rady.

Teď už jí to nevadí -

ladičkou ho naladí.

Praděda kašel

Včera ke mně zašel,

zlý praděda Kašel.

Vlezl mi do pusy,

vlezl i do břicha,

dělá tam pokusy

kašle a naříká.

Včera ke mně zašel,

zlý praděda Kašel.

Pocákám ho sirupem

a pokropím čajem,

vyženu ho z pusy ven,

ať si zase hrajem!

Tetka rýma

Tetka Rýma v nose bydlí,

má tam stůl i malou židli.

Vysmrkej ji z nosu ven,

než ti zkazí celý den!

Tetka Rýma v nose vaří,

dobře se jí v nose daří.

Tetka Rýma má zlou moc,

zkazit dětem den i noc!

Viděla jsem

Viděla jsem sýkorku,

chodila k nám po dvorku.

Viděla jsem stonožku,

jak hledala ponožku.

Viděla jsem kočičku,

sháněla se po mlíčku.

Pak přilétl černý kos

a nadával, že je bos.

Babiččina slepice

Kropenatá slepice dividla se velice,

že pro její vajíčka s košem přišla babička

"Z těhle bude smaženice, ty zas půjdou do lednce,"

odříkala babička na slepičí očička.

Kocour zlodějíček

Náš kocou má kaši rád, představte si, on ji krad!

U sousedů ve spíži, našel kaši za rýží.

Nikoho se nezeptal, kašičku si směle vzal.

Může kocour kaši krást?

Otázku mu bude klást, na kočičí stanici, policista v čepici

Ryk a jeho zvyk

Sousedovi Ryk divný má to zvyk.

Vždy se ráno ze křoví, nenápadně vynoří,

pak udělá waf, my jsme z něho paf.