Říkadla a básničky

Sojka

Když se sojka na modřínu rozkřičí,

strachy z něho na zem padá jehličí.

Když se k ní o někom něco donese,

okamžitě to roznese po lese.

Protože už pro ty její pomluvy

žádný v lese s ní raději nemluví,

rozhodla se najít náhradu.

Pomlouvá hajného zahradu.

Hajný

Kdo se stará o svůj les

od rána až do večera,

dneska zase jako včera?

Pan hajný a jeho pes.

V zimě u krmelce na ně

čekají hladové laně.

V dubnu na pasece

sází stromky za ty,

co tam schází.

Lišky

Obě mají jména stejná,

byt v lese u Karlštejna.

První – houba znamenitá,

druhá v trávě myši chytá.

Hřiby

Nepovídejte mi, hřiby,

že vám v lese něco chybí.

Sedíte si v jehličí, nikdo na vás nekřičí.

A když někdy po lese

nějaký hlas ozve se,

je to houbař bezpochyby,

který právě našel hřiby.

Bažanti

Každý rok se spolu schází

koncem října v hustém mlází.

Starý bažant jim dá radu,

Kam se schovat v listopadu,

aby je nemohli lovci

sníst pečené na jalovci.

Chumelí

Padá snížek do polí,

vůbec ho to nebolí.

Padá, padá na stráně

dětem rovnou pod sáně.

Pak si s nimi hraje,

dokud neroztaje.

Sněhulák

První kouli, druhou, třetí,

ze sněhu si koulí děti.

Koule staví na sebe.

Kdepak, sníh je nezebe.

Podívejte, je to tak,

narodil se sněhulák!

Štědrý večer

Nejkrásnější dáreček

dal babičce dědeček.

Celý večer pospolu

si povídali u stolu.

Vánoční stromeček

Stromku, pojď už k nám,

tatínek tě ustrojí,

já tě večer přivítám,

budeš zářit v pokoji.

Kapr ve vaně

Pozoruji kapříka,

plave a nic neříká.

Pije vodu, vodičku,

špulí při tom hubičku.

Smrček

Stromeček si domů nesem.

Ještě včera bydlel v lese

a teď voní – víte čím?

Mízou, lesem, jehličím.

Těšení

Těšíme se na Vánoce,

nejkrásnější svátky v roce.

Už už aby tady byly,

aby se nám nezpozdily.

Štědrovečerní otázky

Jak vypadá Ježíšek?

Má opravdu kožíšek?

kolik je mu asi let?

Jedna, dva, tři, čtyři, pět?

V čem roznáší dárečky?

Zdobí taky stromečky?

Chodí nebo přiletí?

Čím se liší od dětí?

Třeba podle svatozáře?

Proč se nikdy neukáže?

Poděkování

Děkuji ti za kočárek,

za panenku, za knížku.

Potěšil mě každý dárek.

Děkuji ti, Ježíšku.

Každý ptáček má svou píseň

Každá louka má svou trávu.

Každá kytka má svou barvu.

Každý oheň má svůj dým.

Každý člověk má svůj stín.

Kapka deště padá shora.

Kouř a pára stoupá zdola.

Potok vždycky běží dolů.

Nohy zase běží spolu.

Každá zima končí jarem.

Každá noc zas končí ránem.

Každý mráz má hrůzu z tepla.

Každá tma se bojí světla.

Každý ptáček má svou píseň

a svým zpěvem plaší tíseň.

Slunce vždycky dělá světlo

a nikdy to nepopletlo.

Nebýt světla, nebýt tepla,

země by nám nerozkvetla.

To je pravda, milé děti,

a ta nikam neuletí.

Jak by bylo

Jak by byla smutná tůňka,

kde žabička nezakuňká.

Jak by bylo smutno v háji,

kde si ptáci nezpívají.

Jak by byly smutné domy,

kde nešumí žádné stromy.

Jak by byla smutná louka,

kde si brouček nezabrouká.

Jak by byla smutná ves,

kde neštěkne žádný pes.

Jak by bylo smutno v kraji,

kde si děti nevýskají.