Říkadla a básničky

Čerti a čertidla

Čerti a čertidla
vařili povidla.
Jeden malý čertíček,
si spálil prstíček,
když si chtěl osladit
svůj mlsný jazýček.

Dva zajíčci

Zajíčci dva rozpustilí,
krátili si dlouhou chvíli,

"zaječí" skoky (výchozí poloha je dřep, ruce jsou dlaněmi opřeny o zem, nohy se odrážejí, rucejsou stále opřeny o zem)

běhali a skákali,
kotrmelce metali.

dva kotrmelce vpřed nebo leh na záda, pokrčit nohy, sepnout kolena rukama, zkusit se převalit vpravo a vlevo

Na konec té taškařice,
rozběhli se ještě více,

rychlé (rychlejší) "zaječí" skoky

vyhodili - ejchuchu-
zadní packy do vzduchu.

výšvihy zánožmo střídavě (jako "zaječí" skoky, ale do výšky jde střídavě P a L noha)

Starý čáp

Starý čáp,
klapy, klap,
chodí k brodu,
čeřit vodu,
čápice ho provází,
chytá žáby pod hrází.

Starý čáp,
capy, cap,
cape bosý
po rákosí,
za ním cape čápice,
ráchají se v rybníce.

Děti chodí prostorem a předvádí čápa - vysoko zdvihají nohy a "klapou" rukama v předpažení. Pokud máme více dětí, mohou některé být žáby (poskoky snožmo), ostatní jsou čápi a čápice, kteří žáby honí. Ty se mohou před čápem zachránit skokem do "vody" (předem připravený kruh z lana či švihadla apod.) Děti si zdokonalí koordinaci pohybu, rovněž i výslovnost. Při hře potom vylepší orientaci v prostoru a posílí dolní končetiny.

Nadílka

Už se chýlí další rok,
zbývá jenom malý krok,
dáme talíř na náš práh,
bude plný, žádný strach!
Čertům zvonky znějí tmou,
Mikuláš jde s nadílkou.

A pokud si chcete zacvičit na motivy říkanky, stačí třeba "čertovská" honička.Kdo honí, má zvoneček a zvoní nebo musí čertovsky dělat "blblblb…". Honička to musí být divoká , čertovská, ale pozor na srážky a boule co budou vypadat jako pučící rohy!

Padá sníh

Padá sníh, padá sníh,
pojedeme na saních,
pojedeme z kopce dolů,
narazíme na stodolu!

dospělák dělá sáně - sed na zem, nohy nataženy,
dítě si posadíme na naše nohy, zády k nám,
nohy má dítě položeny na našich nohou -
-nedrží se jimi rozkročením se na nás,
čímž by byly jeho nožičky na zemi (zadeček těsně nad naše kolena ),
podle rytmu říkanky pohybujeme nohama a dítě natřásáme, na závěr,nejlépe, když to netuší, nohy roznožíme a dítě padá zadečkem mezi ně (na podložku - koberec)

Sněhuláček

Válím koule sem a tam,
v lehu na zemi válíme sudy
na velikou, malou dám,
vztyk, výpon na špičky se vzpažením, prudký dřep
a ke kouli nos,
ruce dělají "dlouhý nos"
sedne si tam kos.
ruce na ramena (křidélka), máváme s nimi za současných poskoků snožmo

Chumelí se, chumelí

Chumelí a chumelí, sníh se sype z nebe,

uši máme na rampouch, palec v botě zebe.

Všemu tomu navzdory musíme se smát –

zimu přece máme v roce jednou jedenkrát!

Broučkova modlitba - ranní

Ó nṚ milý Božže,

povstali jsme z ložže a pěkně tě prosíme,

dejž, a se Tě bojíme,

bojíme a posloucháme

a přitom se rádi máme.

Keď ta jasná hviezda

Keď ta ^Djasná hviezda, 
z neba zasvietila, 
/:^Gvtedy Panen^Aka Mária 
synka porodi^Dla:/ 

Keď ho porodila, 
takto mu spievala, 
/:hajaj búvaj Synáčik môj, 
aj ja by som spala:/ 

Počkaj len synáčku, 
počkaj len chvíľočku, 
/:kým si zájdem do nebíčka, 
pre tú perinôčku:/ 

Ach synáčku, synku, 
čo si to urobil, 
/:ešte sú len dve hodiny, 
čo si sa narodil:/ 

Ach mamička moja, 
vy o tom neviete, 
/:že som stvoril nebo i zem, 
i všetko na svete:/

Narození Ježíška

Na nebesích hvězdička vychází,

že se nám narodil Syn Boží.

Narodil se ve velké chudobě,

neměl než dva andělíčky při sobě.

Ti andělé překrásně zpívali,

to malé děťátko vítali.

Uspávanka se sněhem a krásnou paní

V ledové sluji

z jinovatky krajku

okolo hrdla krásná paní má.

a zpívá šeptem,

zpívá uspávanku,

a je to píseň celá stříbrná.

V zavátých úlech

včely střeží med,

ve sněhu zajíc

udělal si jamku,

a spi, můj hochu,

už i medvídek

celý se schoval

do zimního spánku.

V ledové sluji

z jinovatky krajku

okolo hrdla krásná paní má

a zpívá šeptem,

zpívá uspávanku

a celou zem tou písní uspává.

Mráz

Zvěř už hledá zrno v jeslích,

v noci přišel do vsi mráz.

Na okénko květy kreslí,

na potoce staví hráz.

Rybník hned jak sklo je hladký,

sotva stařík na něj dých.

Bílé vousy z jinovatky

rozvěšuje po větvích.

Pápěří

Padá, padá po pápěrce

snížek na zem potichu.

Chalupy jsou zachumlány

jako v bílém kožichu.

Než přeletí sivý mráček,

je i ze mě sněhuláček.

Vrány

Přiletěla vrána, sedla na jedli,

přiletěla druhá, sedla vedle ní.

Řekla vrána vráně, koupíme si sáně,

budeme se vozívati v stodole na slámě.

Sněhuláček

Sněhuláček panáček

má na hlavě plecháček

Místo očí uhlíky

a až dolů knoflíky,

Chodí, chodí bos

a má dlouhý nos

Padá sníh

Padá sníh, padá sníh,  pojedeme na saních,

pojedeme z kopce dolů,  narazíme na stodolu!

Pojedem, pojedem, ze stráně se povezem.

Nespěchej, nespěchej, pro zvířátka nasypej –

žaludy, bukvice, ptáčkům zrní nejvíce!