Naše kočka strakatá
Naše kočka strakatá
(pohladíme palec)
měla čtyři koťata.
Jedno černé,
(pohladíme ukazováček)
druhé bílé,
(prostředníček)
třetí žluté roztomilé
(prsteníček)
a to čtvrté strakaté,
po mamince okaté.
(malíček s patřičným roztomilým mňoukáním)

Zima

Zima
Zimo, ty jsi bílá paní,
končí tvoje kralování,
sundej bílou korunu
a sesedni ze trůnu.
Už je na tě čas,
za rok přijdeš zas.

Zimo, už jdi pryč

Zimo, už jdi pryč
Zimo, zimo, už jdi pryč,
jaro si už chystá klíč.
Otevírá jarní bránu,
jmenuje se petrklíč.

Sněženka

Sněženka (F. Hrubín)
Táta včera na venku,
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima, už je pryč!

Na jaře

Na jaře
Na jaře se hlína budí,
sněženka ji nožkou studí.
Našlapuje lehce
nachladit ji nechce.

Sluníčko

Sluníčko
Pohladilo jednou slunce chladnou jarní zem.
Na květinky zavolalo, hola, pojďte ven!
Která z vás má odvahu, vykouknout ven ze sněhu?
Hlásí se ta malinká, malá bílá sněženka.

Slunce

Slunce
Slunce volá na sněženku,
podívej se, jak je venku!
Slunce volá do oken,
děti, haló, pojďte ven!

Vrby

Vrby
Vrby se nám zelenají,
na vše strany rozkvétají,
radujme se, veselme se.
Žežulička v háji zpívá,
zlatohlávek se ozývá,
radujme se, veselme se.

Na jaře

Na jaře
Na jaře, na jaře, čáp jede v kočáře,
hej hopy, hej hopy, hej hopy hop.
Čáp veze sluníčko, točí se kolečko.
hej hopy, hej hopy, hej hopy hop.

Petrklíč

Petrklíč
Vozilo se na jaře, tralalalalá,
slunce v zlatém kočáře, tralalalalá.
Tralá, tralá, tralalalalá.

Kampak jedeš, sluníčko?
Za tři hory Ančičko.

Přivezu ti zlatý klíč,
jmenuje se petrklíč.

Káčátka

Káčátka
Káčátka se batolí,
to jdou asi do školy.
Káč, káč, káč,
do školy jdou, nejináč.

Na zeleném trávníčku
zazpívají písničku,
káč, káč, káč,
do školy jdou, nejináč.

Fialka

Fialka
Fialka, fialka modravá,
kdekomu svou vůni rozdává.
Pěkně voní, krásně voní,
jako vloni, jak předloni.

Konvalinka

Konvalinka
V lese v trávě spinká
bílá konvalinka.
Zvonečky má, nezazvoní,
ale za to krásně voní.

Ťuk, ťuk

Ťuk, ťuk
Ťuk, ťuk, co to je?
Ťuk, ťuk, kdo to je?
To kuřátko ve vajíčku,
hledá místo pro hlavičku,
už chce ven.

Kopretiny

Kopretiny
Kopretiny, kopretina,
všechny stejné, každá jiná.
Fouká větřík, v louce tráva
pod větříkem polehává.

Let včely

Let včely
J. Remišová
Malá včelka loukou bzučí,
čmeláček ji létat učí.
Na podběl si sedají,
chutný med si sbírají.

Pampeliška

Pampeliška
když jsem potkal pampelišku,
měla slzy na krajíčku.
Řekni lidem, prosím tě,
ať se na mě podívají,
ale ať mě netrhají,
ať je ten hezký svět,
ještě hezčí o můj květ.

Náruč kvítí

Náruč kvítí
nesu, nesu náruč kvítí,
trhal jsem je všechna sám.
pro koho mi očka svítí?
Až je mojí z nejmilejších
maminečce dám.

Tráva

Tráva
Tráva je moc unavená
od dlouhého stání,
chtěla by si odpočinout
v něžném kolébání. že jsem ráda na světě,
pohoupej mě , milý větře,
aspoň malinko-
-moc mě z toho stání
bolí kolínko.

Proč

Proč
Kdo chce znát, jak kytky voní,
ten se musí předklonit.
Kdo se jaru nepokloní,
bude z něho škarohlíd.

Včelky bzučí kolem stromů,
prohlédnou si každý květ,
pak na chvilku letí domů,
za chvilku se vrátí zpět.

Proč to včelky dělají?
Proč do květů koukají?
Třešní bude plný stůl,
medu bude plný úl.

Populární

Koulela se ze dvora

Koulela se ze dvora, tááákhle velká brambora.

Neviděla, neslyšela, spadla na ní závora.

"Kam koukáš, ty závoro?

Na tebe, ty bramboro!

Kdyby tudy projel vlak,

byl by z tebe bramborák."

Paleček a jeho kamarádi

PALEČEK A JEHO KAMARÁDI

„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš pro šišky,
nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum,
šiška jako dům,
za ní druhá, po ní třetí
z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese,
sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček
jménem Ukazováček.
Okoukne ji, pak se sehne, ale šiškou ani nehne.
Zavoláme prostředníčka:
„Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Nadarmo se namáhám!“
Zavoláme Prsteníčka:
„Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka:
„Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava,
kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem a ty jdi tam,
čekejte, až zavolám!“
Tak teď! Hej rup! Už ji nesem...“
Vracejí se domů lesem,
máma jim dá za šišku
cukrovanou kobližku.

PĚT MINUT V AFRICE

Čáry, máry, ententyky,
poletíme do Afriky.
Přidržte si čepice …
Hop! a už jsme v Africe:

Lvi a lvice pod palmami
hrozitánsky špulí tlamy,
loví myši v oáze,
přibývají na váze.

Sloni troubí písně sloní,
až nám z toho v uších zvoní,
vytrubují zvesela
jako správná kapela.

Pštrosi mají krásné peří,
pyšně si ho nakadeří,
kýchneš-li však nablízku,
strčí hlavy do písku.

Plameňáci purpuroví
na jezeře ryby loví,
volavky a marabu
hrají si tam na babu.

Paviáni křičí zdola:
- Žirafo, hej, hola hola!
Jak se máš tam nahoře?
Dohlédneš až za moře?

Žirafa jen mhouří víčka,
žďuchá hlavou do sluníčka.
Chodí k němu na táčky,
okusuje obláčky.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky

Šnečku, šnečku, vystrč růžky,

dám ti krejcar na tvarůžky

a troníček na tabáček,

bude z tebe hajdaláček!

Podle abecedy

A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž

…