Říkadla a básničky

Rytíř

Až budu velký, velký jako svět,

stanu se rytířem chrabrým na pohled.

Až budu hrdina silný jako býk,

zabiju draka, co v lese ruší klid.

A země a měsíc zas budou mé

a všechny hvězdy nádherné.

Paprsků slunce zlatý svit

mou hlavu přijde ozdobit.

Svatý Martin

Svatý Martin na svém koni

jede cestou mrazivou.

U cesty se stařec choulí:

„Obdaruj mě almužnou!“

„Co ti dám, můj bratře milý?

Oč se s tebou rozdělím?“

Martin mečem plášť svůj půlí,:

„Vezmi, kéž tě potěším.      

Bouřka

Malé ruce tleskly tlesk,

tlesknou vpředu, tlesknou vzadu,

stejně rychle jako blesk.

A pak dupne jedna nožka,

jako kdyby přišla bouřka.

Po bouřce pak jistě záhy,

přijde z oblak deštík vlahý.

Zas svítí slunko jasně,

bude venku opět krásně.

(Paže skrčené, tleskání do dlaní před sebou.

Paže napnuté, tleskání do dlaní střídavě před

sebou a za sebou.

Poskok, nebo více poskoků, výpon, vzpažit,

pozvolna z výponu do dřepu.

Ze vzpažení do předpažení - napodobit prsty déšť.

Upažit, dlaně dolů, otáčení na místě.)

Nedočkavá jablíčka

Dvě jablíčka zelená

houpala se na větvi,

fňukala, kňourala,

kdy už budem červená?

Sluníčko je pohladilo, 

řeklo, to chce čas.

Pěkně zrajte, nekňourajte,

nemám jenom vás.

Podzimní výlet

Fouká vítr, to je dobrá zpráva,

dráček na nás pentlemi už mává,

čím dál víc ho velká výše láká,

rád by vzlétl vzhůru, až nad oblaka.

Je to krása vidět z nebe svět,

kde kdo mu to může závidět.

My ti dráčku přejem hezký let,

jen ať se nám brzy zase vrátíš zpět.

Září

V září, v září slunce září,

podzim bude v kalendáři,

žlutou barví topoly,

děti jdou zas do školy,

ať se jim tam dobře daří

V září, v září slunce září,

podzim bude v kalendáři,

draky zas pustíme,

jablíčka si sklidíme,

všichni už se moc těšíme.

Jabloň

Stojí jabloň zelená, má jablíčka červená, červená voňavá, v listí schovaná.

Chodí kolem Anička,hledá zralá jablíčka, vyskočí, poskočí, utrhne to nejhezčí.

Třeseme je do trávy, jablíčka se kutálí, hledáme, hledáme, jablíčka si sbíráme.

Ref: Dokola, dokola jablíčka už dozrála, dokola,dokola, tralalalala.

Hruška

Ze stromu až z vršku,
shodil větřík hrušku
do trávy jak na podušku.
Ještě, že tam tráva byla,
jinak bych se uhodila

Ptáček

Sletěl ptáček na bodláček,

vyzobával semínka,

chmýříčka se vysypala,

je jich celá peřinka.

Ptáček letí k nebíčku,

zpívá tam svou písničku.

Až se vrátí, bude spáti

v bodlákovém peříčku.

Den

Zajíc se schoval do pelechu,

brouci se zavrtali v mechu,

liška si mokrý kožich suší.

A venku prší, prší, prší.

Draci už nelétají nad strání,

kdekdo ke kamnům rychle uhání,

jen vítr krouží kolem komínů;

hraje na ně píseň pro Zimu

Ráno

Ospalé sluníčko

vykouklo maličko;

do mlhy se těžko vstává:

„Kdepak je zelená tráva?

A kde jsou kapičky rosy?

Neslyším pípnutí kosí!

Nevidím žížalky v hlíně...“

Tak se jen protáhlo líně,

teď ze široka zívne

a jde zas spát.

Je chladné podzimní ráno

a není s kým si hrát.

První sníh

Domeček, louka, strom a děti

a vločka sněhu letí, letí,

a nedoletí, malá je,

než spadne na zem, roztaje.

Tůň

Na návsi je temná tůň, slunce do ní svítí,

bílý kůň a černý kůň chodí do ní píti.

Černý kůň však jedenkrát marně přišel za ní,

nechtěla mu vody dát, že je umazaný.

„Jdi si jinam!“, křičí tůň, „chci jen bílé koně!“

Smutně hrabe černý kůň nohou po záhoně.

Zaslechl to na kopcích vítr z Hrubé skály,

začal sypat z mraků sníh, koně zapadali.

Černý kůň teď bílý je, tůň se na něj směje.

On prý se však napije raděj ze závěje.

Listopad

Listopade, listopade,

už ti mlha světlo krade,

poslední list plachtí k zemi.

Mráz přijíždí se saněmi,

já však chodím raději

k škole vonnou alejí.

Kolikrát se vyspím ještě,

nežli slétnou teplé deště,

zabubnují pro potěchu

paličkami kapek v mechu,

nežli vzbudím fialku

na proutěnou píšťalku?

Listopad

V listopadu listí padá

hlíně na prokřehlá záda.

Země má to listí ráda.

I ten potok má je rád.

Může přece si s tím listím

na lodičky hrát.

Polekaný zajíc

Na podzim po celé dny prší

a moknou pole, mokne dům,

v pelíšku skrytém za hroudami

je zima malým zajíčkům

A když jdou ráno děti oraniskem,

zajíčka v brázdě vyplaší,

a zajíc vezme nohy na ramena

a peláší a peláší.