Říkadla a básničky

Křepelička

Křepelička pod keři na své děti křepelala,
do keříčku k večeři, křepelátka svolávala,
seběhly se kolem keře a už sedí u večeře,
kdo tomu nevěří, nedostane večeři.

Cihly

Na ulici byly cihly u těch cihel dělníci. Pokládali cihlu k cihle na ně maltu po lžíci. Postavili z cihel domy a v těch domech světnice, a ted už tam místo cihel stojí nová ulice.

Divy

Lidi, lidi- to jsou divy, letí špendlík a je živý. Nebo je to vodní šidlo? Je to šídlo. Vždyť má křídlo.

Muchomůrka

V černém lese zvaném Hůrka červená se muchomůrka, červená se panenka, že ji kouká sukénka, červená se moc se stydi, že ji soused hříbek vidí.

PĚT JEŽIBAB

Pět ježibab s jedním okem
Letí, letí nad potokem
Letí jako hejno ptáků
Pět ježibab na smetáku

Pět ježibab s jedním uchem
Jako hejno letí vzduchem
Letí letí v letu svačí
Pět ježibab na tryskáči

Pět ježibab s jedním nosem
Volá na mě: kluku pojď sem
A když nejdu tak se štětí
Pět ježibab na koštěti

Ježibabo, ježibabo!

„Ježibabo, ježibabo, kam letíš
na svém novém smetáku?"
„Nevidíte? Na nákup!"

„Ježibabo, ježibabo, a co jíš?"
„Nemám zuby, tak teď k stáru
sním jen díry v ementálu."

„Ježibabo, ježibabo, a pít smíš?"
„Kdepak! Jenom když mám hosta,
dám si sklenku octa."

„Ježibabo, ježibabo, a kde spíš?"
„Na mraku si ustelu
a spím jako v hotelu!"

O ježibabě

Ježibaba krade děti, už si na ně brousí chrup.
Lítá světem na koštěti, bude tady coby dup.

Vede hrozné živobytí, zvláště když se rozběsní.
Koho najde, toho chytí, koho chytí, klidně sní.

Že je trapná? Ale inu, to je její profese.
Hupni honem pod peřinu, nebo si tě odnese!

Neodnese, víme oba - ta k nám nesmí do domu,
dneska už je jiná doba, já tě nedám nikomu!

Zaklínadlo čarodějné

Čáry máry kouzlení,
ať se ta věc promění.
Co to je, kdo to ví,
ten ať rychle odpoví.

Zaklínadlo

Muší ucho, kus žabince,
trochu medu dej do hrnce,
kousek křenu, hrst přesličky,
přidej sůl a tři mušličky.

Vrbový proutek, slzy krokodýlí,
muší křidélka, křídla motýlí,
zelíčko mladé, prastarou vodu,
zamíchej, podávej na prvním schodu.

Šnečku šnečku...

Šnečku šněčku vystrč růžky,

dokud mám v ruce ty velký nůžky

Týden

Každý už to zná a každý ví,

První den v týdnu je pondělí,

Úterý je dalším dnem,

Nezoufej víkend už je za oknem,

Středou se ten týden láme,

Už jen čtvrtek a pátek, my to dáme,

Pondělkem to začíná a pátkem končí,

Pracovní týden se s námi loučí,

Ted už užíváme si soboty,

Konečně konec roboty,

Už jen neděle a pondělí se zase blíží 

víkend utekl rychle, ale přežili jsme to bez potíží

Umírající láska

Čekám tě
Jako bych stál na hraně hluboké propasti
Nikdo mě nespatří v černotě ulice
Jen stromy zašumí listím

Tu známou píseň
Plnou samoty a odloučení
Kdy umírá láska
A nikdo jí nemůže zachránit

Ani Bůh či kostelní zvon
Umírá tak rychle
Během několika minut
A dny strávené s ní se zdají být

Přítěží co tíží
Všechno ukončit
Pro tu marnost návratu
Do náručí co zní pro duši
Tak oděleně a cize …

Čekám snad déšť
Aby mohl smýt mou bolest
A slané slzy s očí přímo do hoře
Nekonečného jako samo moře

Tak temného až peklo se stydí
Vším strádáním a hrůzou
A láska stejně umírá
V podobě nevyslovených slov

Která zněla do hlucha
Toho zimního času …

Kakao

Kakao se rozlilo

Moc a moc se zlobilo

A Ludmila plakala

Nad tou louží kakaa

Pardon – řekla Ludmila

To já jsem tě rozlila

Usmálo se kakao

Řeklo – nic se nestalo

Žalobníček

Žalovala bobřička na bobřího bratříčka.
Vem si mami na něj pásek,
nastříkal mi na ocásek !
Máma řekla : "Fuj, fuj, fuj,
Ty mi tady nežaluj !
Co bys byla za bobříka,
když Ti vadí, že to stříká ?
Třesky, plesky, huš huš huš,
když jsi mokrá, tak se suš !

Jez

Jez jez jez,
 než sem přijde pes.
 Pejsánek je veliký,
 žere maso, knedlíky.
 Jez jez jez,
 než sem přijde pes.
 Dobré jídlo nepočká,
 sežere ti ho kočka.
Jez jez jez,
 než sem přijde pes.

Pořádníček

Já jsem malý pořádníček,
když je po hře, vždycky sám,
auto, koníčka i míček
na místo zas pěkně dám.
Čím dřív uklizeno všude,
čím dřív hračky v pořádku,
tím víc mámě času zbude,
na veselou pohádku.