Říkadla a básničky

MYŠKA TANEČNICE

Měl jsem myšku tanečnici,tancovala po světnici
Byla černá a bìlá,každému se líbila!
Mrštná byla od malička,

očka měla jako sklíčka,

a pod krkem mašličku,červenou jak růžičku...
Jednou z rána déšť byl venku,

kočka mňoukla na okénku,

myška má se ulekla,

pod podlahu utekla.
A já chodím po světnici,

hledám tu svou tanečnici,

lidé drazí, kde ji mám?

Stále na ni vzpomínàm!

Mléko

Kočičko strakatá, pojď z půdy dolů,
nalejeme mlíčko, spapáme ho spolu.
Ale jen polovic, slyšíš ty macku?
Co to máš za způsob, strkat tam packu ;)

Perníková chaloupka

Odkud ten náš holub letí?
Letím z lesa, milé děti.
Vrkú, vrkú, vrkú...

Cos tam viděl holoubku?
Perníkovou chaloupku
u černého smrku.

Viděls také Mařenku?
Jakpak by ne, holenku.
Viděl jsem ji s Jeníkem
krmili se perníkem.

A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?

Kdepak! Zamkli chaloupku na cukrový klíč
a už byli pryč.

Máj

Máj, máj, máj,

na housličky hraj.

Každý ptáček hnízdo staví,

černý, modrý, popelavý,

hraj, hraj, hraj,

je jich plný kraj.

Jaro

Jdi, hráči, spěchej pro flétnu,

nečekej, dětem, stromům hraj,

třeba tu píseň o květnu.

Když duben přišel, přijde i máj.

Jaro

Na trubku zatrub, trubači,

do jara s modrou oblohou!

Když tvoje píseň nestačí,

ptáci ti zpívat pomohou.

Jaro

Už sněhu se tu nedaří,

jde březen rovnou do zahrad.

Housátek zlaté předjaří,

proč pro radost si nezahrát?

KOS

V zahradě na hrušce sedává kos,

má černý kabátek a žlutý nos.

Na našem komíně sedává čáp.

klape si zobákem, klap, klapy, klap.

Ještěrka

To je něco pro ještěrku!

V trávě, u hromádky štěrku

na slunci se vyhřívat,

s pampeliškou povídat.

Pampeliško, pampeliško,

sluníčko mi hřeje bříško,

hřeje bříško, hřeje záda,

a to já mám tuze ráda –

od hlavy až k ocásku.

Viďte, pane bělásku!

Jaro

Zimo, zimo, táhni pryč
nebo na tě vezmu bič!
Odtáhnu tě za pačesy
za ty hory,
za ty lesy,
až se vrátím nazpátek,
svleču zimní kabátek.

Jarní psaní

Už nám na zelené stráni
píše jaro první psaní
slova skládá z pampelišek
podbělů a sasanek,
sluníčko mu z modrých dálek
nakukuje do stránek.
Usmívá se, vidí v nich
háčky z křídel motýlích
čárky žížal, tečky včel
na kterých se třpytí pel …
Ani vítr nelení,
hned se pouští do čtení,
a najednou hvízdne přísně:
“I když píšeš krasopisně,
co ty kaňky, kde se vzaly?“

Jaro vzdychlo a jen píplo:
“Krtci mi je udělali!“

Černá vrána

Krákorala černá vrána, krákala na havrana:
"Milý strýčku havrane, kdy už jaro nastane?

Ťukám, ťukám zobákem, abych probudila zem.
Ťukám, ťukám do sněhu, bez jídla a noclehu."

Ťukej, ťukej, milá vráno,
jaro přijde - možná ráno.

Březen

Dobrý den, řekne sněženka
za tenkou okenicí sněhu.
Dobrý den, řekne potůček
a vyrazí ven z břehu.
Pak stébla trávy zelené
napřímí se a vstanou
a sníh se kamsi avytratí
s tichounkým Na shlednou..

Kopretiny

Kopretiny, kopretiny,

když vás vidím kvést,

myslím si, že do lučiny

padl oblak hvězd.

Kopretiny, kopretiny,

když spatřím váš třpyt,

rozběhnu se do lučiny

léto pozdravit.

Prší, prší

Prší, prší jen to zvoní,

kraj se v dešti ztrácí,

ztichl cvrček pod jabloní, v polích mlčí ptáci.

Kapky prší z mokrých stromů,

na cestách je bláto,

ale nám se nechce domů,

nestojí to za to.

Za chvíli zas píseň ptáčků

zazní nad střechami

a sluníčko po palouku

rozběhne se s námi.

Ahoj Jaro

Udělám si píšťaličku z vrbového proutí,

zapískám si na kukačku, na vlaštovku v černém fráčku,

aby se už navrátily z předaleké pouti.