Říkadla a básničky

Co je to?

Padá, padá bílé z nebe

když to chytíš, tak to zebe

na dlani je chviličku

hned se změní v kapičku

 ( sněhová vločka )   

Sněží - to je krása

sněží, sněží, to je krása,
sníh mě chladí do tváře,
na pole už také střásá
krajkované polštáře.
Stráň je jako ze smetany,
chaloupky jak od mouky,
sníh se sype na vše strany,
smrkům krášlí klobouky

Sněží

Sněží, sněží
na špičky věží
na domy i na stromy
na pole i na louky
na čepice, klobouky.
Kdo si chvíli počká
spadne na něj vločka,
spadne na něj celý mrak.
Bude z něho sněhulák.

Chumelenice

Sníh se sype jako peří
z nebeského polštáře,
padá na dům, na práh dveří,
do vlasů i na tváře.

Bubák

Bubák stojí za vraty, kožich má až na paty.
U chaloupky stojí, slunéčka se bojí.

Byla zima - liboval si, bylo teplo - zaplakal si,
Potom přešla nepohoda, vzala si ho velká voda.

Bubáček, chudáček, škoda ho i klouzaček.

Sněhuláci ti se mají

Sněhuláci, ti se mají,
nekašlou a nekýchají,
i když kmotru Meluzínu
pozvou ráno na hostinu.

Postavil jsem sněhuláka

Postavil jsem sněhuláka na stráni,

aby hlídal krajáč mléka k snídani.

R: Stojí tam jako pán

a já musím hlídat sám!

Postavil jsem sněhuláka u ledu,

aby hlídal kousek masa k obědu.

R: Stojí tam...

Postavil jsem sněhuláka u dveří,

aby hlídal kousek chleba k večeři

R: Stojí tam...

Na jaře ho teplé slunko rozlilo,

škoda toho sněhuláka nebylo.

R: Vždyť tam stál  jako pán

a já musím hlídat sám!

Kupa sněhu

kupa sněhu kluky láká
postavili sněhuláka
sněhulák je veliký
z uhlíků má knoflíky
pěknou bílou náprsenku
do okna nám kouká z venku

Sněhulák

Tři bílé koule na sobě
a mrkev místo nosu.
Uhlíky ? knoflíky v zásobě,
aby se líbil i kosům.

Sněhuláček

Sněhuláček panáček
má na hlavě plecháček.
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky.
Chodí, chodí bos
a má dlouhý nos.

Sněhulák, to je pán

Sněhulák - to je pán,
ze sněhu je udělaný.
Sněhulák - to je pán,
ze sněhu je udělán.

Sněhulák

Jedna koule, druhá, třetí
co ještě přidáme děti?
Hrnec, mrkev, košťátko
a už tu máme sněhulátko.

Sněhulák

Stojí, stojí hrdina

chlubně břicho vypíná.

Přijde-li však na něj slunko,

roztaje jak zmrzlina.

Sněhové vločky

Bílé vločky, bílé nebe,

 sotva spadnou, již nás zebe.

Vločky, vločky, ach to láká,

postavit z vás sněhuláka!

Vločky, vločky, jak jste hbité,

škoda, že se rozpouštíte.

Kreslím si, jak padá sníh

Kreslím si, jak padá sníh
na pole a na cesty.
Sněhuláka kreslím též
bez kabátu bez vesty.

Zima - cupy dupy

Cupy, dupy, cupy, dupy,
zima stojí u chalupy.
Vezmeme si rukavice,
sáně, boby a čepice,
vyběhneme rychle ven,
na sněhu se zahřejem.