Říkadla a básničky

Ferda

Ferda jede do Afriky, chce tam poznat cizí zvyky. On je Ferda fotograf! Pozdravuj tam u žiraf.

Ferda frčí po Africe, fotí lvy a fotí lvice. On je Ferda fotograf! Veze pozdrav od žiraf.

Švestka a hruška

Povídala slívě slíva, že se na ně někdo dívá. Někdo, kdo by je rád viděl namačkané do povidel.

Šuškala si s hruškou hruška, že být hruškou, to je fuška. Že prý nebaví je to tu, že by chtěly do kompotu.

Rok

Byl jednou jeden starý pán a ten měl čtyři vesty.

Na každé vestě měl tři kapsy a v každé kapse čtyři kapsičky.

V každé té kapsičce měl sedm zrnek rýže.

Řekni, jak se jmenují, ať je myška nerozhryže!

 

Medovníčkova říkadla

Byla tma a zima k tomu,

netrefila včelka domů.

Jenom sama bez pomoci

musela spát venku v noci.

Ráno už se zimou třese,

do tepla ji skřítek nese.

Až bude hřát sluníčko,

tak tě pustím, včeličko.

 

Okolo studánky v hlubokém lese

tančily víly na kouzelném plese.

Měsíček v úplňku svítil jim k tomu,

zrovna když světlušky letěly domů.

Hvězdičky na nebi skákaly spolu,

nedaly pozor a padaly dolů.

Kampak, vy divošky? Měsíc je chytil,

tiše je pokáral, potom dál svítil.

 

Tetka sojka křičí v lese,

že ten náklad neunese.

Prý dostala od dubu

plný ranec žaludů.

 

Nekřič sojko, buď už zticha,

ať nehoníš pozdě bycha.

Uslyší tě černý kanec,

sežere ti celý ranec.

 

Vyletěly včeličky,

navštívily kytičky.

Spočítat je nedovedu -

nasbíraly spoustu medu.

Přinesly i mnoho pylu,

ten jim dává velkou sílu -

chuť a sílu do práce,

život není legrace!

 

Co to do mé střechy buší?

Natahuje skřítek uši.

Bum a bum a ťuky, ťuky

co je to za divné zvuky?

Kouká z okna Medovníček,

potom běží pro košíček.

Obává se ostudy,

že nepoznal žaludy.

 

Navštívila veveřička

ráno skřítka Medovníčka.

Chtěla na něm oříšky,

vyměnit je za šišky.

Ty jsi asi spadla z výšky,

na co by mi byly šišky?

Tady máš pět oříšků,

dávám ti je k Ježíšku.

 

Kolem velké louže

šnek pomalu klouže.

To se mu však nehodí,

chtěl by říct, že závodí.

Hlemýžděm se narodit -

to nemůžeš závodit.

Před sebou máš kopeček

a na zádech domeček.

 

Vašek, to je zlobílek.

Víte, co ho napadlo?

chtěl potrápit včeličku,

jenže dostal žihadlo.

Nebyla to včelička,

popletl si vosu.

Ta ho píchla čtyřikrát

doprostředka nosu.

 

Na shledanou, Medovníčku,

sbohem skřítku Barvínku.

Přijďte ještě na chviličku,

jen na malou chvilinku.

Podáme si všichni ruku,

obejmem se kolem krku.

Měli jsme vás hodně rádi.

Vraťte se nám, kamarádi!

ZOO

Rozpustilí opičáci

dovádějí na stromě.

cvičí salta veletoče,

je jim při tom ohromně.

 

Slon je velký, slon je silný,

slon je vždycky v pohodě.

A když je mu v létě vedro,

zaplave si ve vodě.

 

Když lev zařve strašným hlasem,

na Afriku padne děs,

zvířata se rozutečou,

ptáci vzlétnou do nebes.

 

Žirafy se od všech zvířat

velmi snadno odliší,

mají totiž dlouhé krky

a jsou ze všech nejvyšší.

 

Papoušci jsou povídálci,

když se dají do řečí.

spolu mluví ptačí řečí,

s námi řečí člověčí.

 

Proč se gepard neusměje,

proč má smutnou náladu?

Neulovil ani myšku 

a teď bude o hladu.

 

Všechny zebry narozené

v rovníkové Africe

rády nosí šaty s proužkem,

sluší jim to velice.

 

Orli krouží pod oblaky,

hledí na svět zvysoka.

K obědu si chytí myšku,

nebo rybku z potoka.

 

Na severu, blízko pólu,

je ráj ledních medvědů.

Plavou v moři, loví ryby,

klouzají se po ledu.

Barvy

Když se tráva zazelená

žabka skočí do tůně.

Protože se otužuje,

nekýchá a nestůně.

 

Jahody se červenají -

už jsou sladké jako med.

Kamarádi, pojďte ke mně!

Zvu vás všecky na oběd!

 

Obleču se do kalhotek,

mají barvu modravou.

Líbí se mi, že jsou modré

jako nebe nad hlavou.

 

Žlutá, modrá, oranžová -

papoušci jsou strakatí.

Kdo má kuráž jako Lora,

ten se v lese neztratí.

 

Kolem žlutých pampelišek

žluté kuře uhání:

Dej mi, Krtku, kousek hrušky!

Přeju dobré chutnání.

 

Přišla doba čarování

jaro dělá pokusy -

na palouku vyrazily

fialové krokusy.

 

Každé ráno za svítání

v našem parku zpívá kos.

Černé peří kosům sluší

stejně jako žlutý nos.

 

Aby bylo prádlo bílé,

já ho pěkně vyperu.

Viděli jste v našem lese

pilnějšího čiperu?

 

Zeptejte se, koho chcete,

všichni vám to povědí -

kaštan mívá hnědou barvu

jako kožich medvědí.

Dům

Položíme cihlu k cihle

nabrat maltu na lžíci

postavíme hezký domek

zrovna jako zedníci.

Ten dům bude nejkrásnější

ze všech domů na zemi.

Hádej kdo v něm bude bydlet?

Kdopak asi, přece my!

Letadýlko Lumpík

Kam dnes letíš letadýlko,ty letíš jak splašené
leknou se tě labutě i vrabci,tak to tedy né.
Letadýlko Lumpík si z toho nic nedělá a vrabce leká
a ani neví co ho na letišti večer čeká.
Letadlo Lumpíka do letecké školy poslali
a dobrého chování při létání učili.
Ty musíš létat jako lísteček,pomalu a zvolna,víš,
doufám letadýlko Lumpíku že se to brzy naučíš.
První lednovou neděli máš zkušební let
a lidi z naší ulice tě přijdou vyzkoušet.
Sláva.
Lumpík nastartoval a letí jako šipka
a potom přistává,pozor,tam je lipka,
Lumpík se ji vyhnul a přistál na dráze číslo jedna
a je to už jeho dráha až do konce ledna.
A co dál?
Lumpík se celý den jen pilota ptal,
pak vrtuli roztočil a letěl dál.
Nad lesem se zase splašil
teď i vrány strašil.
Lumpíku,ty letadlo
co tě to zase
napadlo?

Bouřka

Jak se vede, pane Mrak?

Povídám vám: všelijak!

A co ctěná mráčata?

Zlobí a jsou hubatá!
Drcne mráček do mráčku,
vypadá to ma rvačku,
z nevinného hašteření
až po obzor plno hřmění...

Jak skončí ten zápas krátký?

Složí mráče brášku rváče
jednou herdou na lopatky
a je z toho tolik pláče,
až do polí
mrholí!

Spadla lžička

Spadla lžička do čajíčka
v malovaném hrnečku
a čaj z hrnku žbluňk,
hned se rozlil na dečku.
Proč tak žbluňkáš lžičko malá
to se nedělá,
no tak mi to promiňte,
to jsem nechtěla.
Tak malá lžička vyskočí
na stole se zatočí
a potom honem peláší
dá se raděj na kaši.
Že na kaši je kakao
které lžičce chutnalo
na čaj ani nemrkne,kuk,
že čaj nikdo nemíchá
to je lžičce fuk.

Kočičky

Jedna kočka strakatá
hledá svoje koťata,
černé,bílé i strakaté
kam se vždycky schováte?

Černé vlezlo do komína
a to bílé do peří?
Strakaté je u maminky
a těm druhým nevěří.

Vždyť to bílé i to černé
je zalezlé v peřinách,
našla je tam panímáma
vyhnala je.Achich,ách.

Tam nemáte co dělat
máte přece svůj pelišek
tam si běžte hrát i spát,
mňau...

Ovoce

Máme papír, máme tužku
namalujem spolu hrušku.
Taky švestky jablíčka,
co přivezla tetička.

Čistím zoubky

Čistím zoubky řízy, řízy

ať jsou bílé jako břízy.

Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu, horní a pak dolní řadu.

Ať jsou bílé jako sníh, ať má každý radost z nich.

Bohatá kočka

Přišel k nám jeden pán, 

namluvil si kočku.

Kočka byla bohatá, měla čtyři koťata.

Pyšný Macek

Macek leze ze vrátek,

roztrhal si kabátek, 

máma mu ho vyspravila, 

chodil zas jak ve svátek. 

Macek, macek ušatý kožich má až na paty, 

pyšně sobě vykračuje mezi všemi koťaty.

Metla liška

Metla liška ve světnici, 

metla taky síň. 

Našla knoflík pod lavicí,

těšila se s ním. 

Lišák na ni:"Hej, knoflíček mi dej".